ECLI:CZ:US:2003:1.US.13.03
sp. zn. I. ÚS 13/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. H., spojené s návrhem na zrušení zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů, a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 1. 2003, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedeného právního předpisu.
Podání stěžovatele, které si sepsal sám, nesplňovalo požadavky §34 a §74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Proto jej Ústavní soud výzvou ze dne 23. 1. 2003 upozornil na skutečnost, že návrh na zrušení zákona nebo jeho části může, podle §64 zákona Ústavním soudu, podat pouze prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v §74 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
Stěžovateli bylo sděleno, že pokud je v jeho konkrétním individuálním případě dán důvod k podání ústavní stížnosti za podmínek, které mu byly ve výzvě k odstranění vad uvedeny, musí ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy podat Ústavnímu soudu řádnou ústavní stížnost, jíž budou uvedené vady návrhu odstraněny, jinak bude jeho návrh odmítnut.
Ústavní soud stěžovatele také vyzval k tomu, aby si na území České republiky zvolil advokáta, který by ho v řízení před Ústavním soudem zastupoval.
Na uvedenou výzvu, která byla stěžovateli doručena dne 31. ledna 2003, reagoval dopisem, ve kterém rezignoval na doplnění ústavní stížnosti s odůvodněním, že svůj nárok na odškodnění podle napadeného zákona odkládá na dobu přijetí České republiky do Evropské unie.
Protože stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, návrh odmítl na základě ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2003
JUDr. František Duchoň, v. r.
soudce Ústavního soudu