ECLI:CZ:US:2003:1.US.153.02.1
sp. zn. I. ÚS 153/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele Mgr. V. V., advokáta, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 13 Co 223/2001, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 11. 3. 2002 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), podaný jménem tří navrhovatelů, a to J. P., J. O. a V. H., který směřoval proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 13 Co 223/2001. Návrh byl podepsán pouze advokátem Mgr. V. V., a k návrhu byla přiložena pouze plná moc udělená J. P. Dále bylo v návrhu zmíněno, že plné moci dalších dvou navrhovatelů nejsou k dispozici z důvodu jejich pobytu v zahraničí.
Z podaného návrhu tedy nevyplynulo, že je advokát oprávněn na základě plné moci ve smyslu ust. §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jednat rovněž jménem J. O. a V. H. Tvrzení, uvedené v návrhu, že advokát jedná za všechny navrhovatele v plné moci, nebylo pro Ústavní soud právně relevantní. Proto byl advokát vyzván, aby plné moci obou navrhovatelů doplnil. Ten tak učinil, avšak až dne 21. 5. 2002, kdy byly Ústavnímu soudu plné moci doručeny, a to s datem udělení dne 29. 4. 2002 a 2. 5. 2002. Tyto plné moci byly uděleny Mgr. V. V. zcela evidentně po uplynutí zákonné 60ti denní lhůty pro podání ústavní stížnosti.
Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nutno mít za to, že návrh, týkající se J. O. a V. H., podal svým jménem (jaksi "za sebe") Mgr. V. V. jako navrhovatel. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, však návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti může podat jen fyzická nebo právnická osoba, jestliže pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, byly porušeny základní práva a svobody chráněné ústavními zákony. V předmětné věci však z návrhu vyplývá, že navrhovatel nebyl účastníkem řízení, v jehož rámci bylo vydáno napadené rozhodnutí.
Plná moc k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem, jako nepominutelná procesní náležitost musí být Ústavnímu soudu předložena spolu s tím kterým podáním, v posuzované věci tedy v okamžiku, kdy řízení před Ústavním soudem mělo být zahájeno (§27 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zástupce sám bez plné moci před Ústavním soudem jednat nemůže, a proto ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu byl návrh posouzen jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a s ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písmeno c) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Pro úplnost Ústavní soud dodává, že řízení o ústavní stížnosti J. P. před Ústavním soudem pokračuje.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 15. dubna 2003
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu