ECLI:CZ:US:2003:1.US.449.02
sp. zn. I. ÚS 449/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti Č. T., a. s., zastoupené advokátem JUDr. K. M., proti cenovému rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. 03/PROP/2002 ze dne 21. 5. 2002, č.j. 12595/2002-611, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Č. T., a.s. (dále jen "stěžovatelka") se ústavní stížností ze dne 17. 7. 2002 domáhala, aby Ústavní soud nálezem: 1) vyslovil, že Český telekomunikační úřad vydáním cenového rozhodnutí č. 03/PROP/2002 ze dne 21. 5. 2002, č.j. 12595/2002-611, porušil základní právo stěžovatelky, aby vůči ní byla uplatňována státní moc jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listiny"), dále právo stěžovatelky na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny), právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), jakož i právo na podnikání v mezích prováděcích zákonů (čl. 26 odst. 1 Listiny), 2) zakázal Českému telekomunikačnímu úřadu pokračovat v porušování základních práv stěžovatelky uvedených pod bodem 1), 3) a aby přikázal Českému telekomunikačnímu úřadu obnovit stav před porušením základních práv stěžovatelky, jak uvedeno pod bodem 1), zejména tak, že zruší cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. 03/PROP/2002 ze dne 21. 5. 2002, č.j. 12595/2002-611.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Ústavní soud z ústavní stížnosti a z přiložené správní žaloby zjistil, že stěžovatelka podala dne 26. 6. 2002 u Městského soudu v Praze správní žalobu (vedenou pod sp. zn. 28 Ca 445/2002) proti ústavní stížností napadenému cenovému rozhodnutí. Z vyjádření Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2003 a z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 3. 2003, č.j. 5 A 148/2002-8, Ústavní soud dále zjistil, že Městský soud v Praze, který měl za to, že k projednání věci není věcně příslušný, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze. Vrchní soud v Praze věc postoupil podle §132 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s.ř.s."), k vyřízení Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle citovaného ustanovení povinen dokončit řízení ve věcech správního soudnictví, v nichž byla dána před účinností s.ř.s. věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší správní soud citovaným usnesením ze dne 5.3.2003 postoupil věc Městskému soudu v Praze. Poukázal na to, že se nejedná o věc, v níž by byla v souladu s ustanovením §132 s.ř.s. dána příslušnost Nejvyššího správního soudu, neboť vrchní soudy byly podle ustanovení §246 odst. 2 o.s.ř. (poznámka: ve znění do 31. 12. 2002) věcně příslušné k přezkoumání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy. Těmi jsou jen ty ústřední orgány státní správy, které jsou zákonem za takové prohlášeny. Podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, žalovaný Český telekomunikační úřad (zřízený zákonem č. 151/2000 Sb.) mezi ústřední orgány státní správy nenáleží a ústředním orgánem státní správy ve věcech telekomunikací je Ministerstvo informatiky ČR. V řízení o žalobě byl věcně příslušným podle §246 odst. 1 o.s.ř. (poznámka: ve znění do 31. 12. 2002) krajský soud, místně příslušným pak soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává (§246a odst. 1 o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2002). Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. vykonává v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu Městský soud v Praze. Nejvyšší správní soud, který v odůvodnění konstatoval, že "podle §7 odst. 1 a 2 o.s.ř. je k řízení o žalobě od 1. 1. 2003 věcně a místně příslušným též Městský soud v Praze", proto postoupil věc podle §7 odst. 5 s.ř.s. Městskému soudu v Praze, který se bude dále m.j. zabývat splněním zákonem určených podmínek řízení.
Městský soud v Praze v uvedeném vyjádření ze dne 16. 6.2003 dále uvedl, "že činí úkony k tomu, aby věc mohla být rozhodnuta" a následně ve vyjádření ze dne 8. 9. 2003 poukázal na to, že žalobce (stěžovatelka) podáním ze dne 30. 6. 2003 označila ve smyslu §34 s.ř.s. jako osoby zúčastněné na řízení provozovatele telekomunikačních sítí a soud vzhledem k tomu činí úkony podle s.ř.s.
Za tohoto stavu je tedy zřejmé, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. října 2003
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj