ECLI:CZ:US:2003:1.US.60.03
sp. zn. I. ÚS 60/03
Usnesení
I. ÚS 60/03
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera ve věci návrhu M. V., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 23. 1. 2003 v záhlaví označeném jako "Věc: omezení vlastnických práv vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 152/2001 Sb." se navrhovatel domáhal, aby Ústavní soud svým rozhodnutím "nařídil odstranit z uvedené vyhlášky všechna nařízení, týkající se instalace automatických regulačních zařízení instalovaných na radiátorech". V tomto návrhu dále zejména uvedl, že ustanovení této vyhlášky omezuje vlastnické právo vlastníků bytů tím, že určuje, jaký ventil musí vlastník na svoje náklady nechat instalovat na radiátory.
Ústavní soud se při své činnosti musí řídit právními předpisy, které vymezují jeho postavení a kompetence, zejména Ústavou České republiky a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (srov. především čl. 87 Ústavy České republiky a část druhou citovaného zákona). I pro Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) platí, že může vydat pouze takové rozhodnutí, ke kterému je oprávněn a nesmí své pravomoce překračovat. Z předmětného návrhu na zahájení řízení je zjevné, že navrhovatel navrhuje vydat rozhodnutí, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Dojde-li Ústavní soud na základě oprávněnou osobou řádně podaného návrhu po provedeném řízení k závěru, že zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem, resp. zákonem, nálezem rozhodne, že se zrušují dnem, který v nálezu určí; v opačném případě návrh zamítne. Tento soud nemůže "nařídit odstranit" z konkrétního právního předpisu ustanovení, která navíc nejsou ani přesně označena a specifikována.
Předmětný návrh nesplňoval formální ani materiální náležitosti kladené na návrh na zahájení řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů, zjevně nebyl podán osobou, oprávněnou k takovému návrhu (srov. ust. §64 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanovující taxativně okruh subjektů, oprávněných návrh podat), a navrhovatel se domáhal vydání rozhodnutí, ke kterému není Ústavní soud příslušný.
Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh odmítnout podle ust. §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ust. §43 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 15. dubna 2003
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
předseda I. senátu Ústavního soudu