ECLI:CZ:US:2003:2.US.13.03
sp. zn. II. ÚS 13/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele P. H., zastoupeného advokátem JUDr. P. S., o návrhu ze dne 19. 12. 2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel svým návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 1. 2003 napadá usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 12. 2002, sp. zn. 4 To 208/2002. Uvedeným rozhodnutím soud zamítl stížnost navrhovatele směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 11. 2002, čj. 54 T 1/2001-604, jímž bylo rozhodnuto, že se navrhovatel bere do vazby z důvodů uvedených v ustanovení §67 písm. a), c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Písemný slib navrhovatele k nahrazení vazby vrchní soud nepřijal. Navrhovatel se domnívá, že rozhodnutím vrchního soudu došlo k dotčení jeho ústavně zaručeného práva na osobní svobodu garantovaného čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny základních práv a svobod.
Ačkoli v ústavní stížnosti byl jako právní zástupce navrhovatele uveden JUDr. P. S. a jím byla také ústavní stížnost podepsána (podpis navrhovatele v ní není uveden), nebyla k ní přiložena speciální plná moc, jež by nutné právní zastoupení pro řízení před Ústavním soudem dokládala. Proto byl právní zástupce navrhovatele Ústavním soudem vyzván, aby ve lhůtě do sedmi dnů doložil plnou moc osvědčující právní zastoupení navrhovatele v souladu s ustanovením §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Byl dále upozorněn, že pokud ve stanovené lhůtě plnou moc v souladu s citovaným ustanovením zákona nedodá, Ústavní soud návrh podle ustanovení §43 odst. 1 cit. zákona odmítne. Tento přípis byl právnímu zástupci doručen dne 22. 1. 2003 a navrhovateli dán na vědomí dne 24. 1. 2003.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že dne 29. 1. 2003 marně uplynula soudcovská lhůta určená k odstranění vytčených vad návrhu, aniž je navrhovatel přes poučení o možných následcích odstranil.
Dne 4. 2. 2003 právní zástupce navrhovatele podal k poštovní přepravě přípis, k němuž přiložil speciální plnou moc a omluvil se za zpoždění způsobené pracovní zaneprázdněností. Předložená speciální plná moc však nesplňuje náležitosti uvedené v ustanovení §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, na nějž byl výzvou upozorněn. Ačkoli je v citovaném ustanovení v odstavci prvém uvedeno, že právní zástupce účastníka není oprávněn se dát v řízení před Ústavním soudem zastoupit dalším zástupcem, dodaná plná moc substituční doložku obsahuje. Navrhovatel, resp. jeho právní zástupce, který za něj v řízení vystupuje, tedy nejen překročil soudcovskou lhůtu určenou k odstranění vytčených vad, o prodloužení lhůty nepožádal, ale předložil nadto plnou moc, která nesplňuje náležitosti zákonem výslovně stanovené.
Za této situace, kdy i přes poučení o možných následcích vady podání nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. února 2003 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj