ECLI:CZ:US:2003:2.US.209.02
sp. zn. II. ÚS 209/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. H., zastoupeného JUDr. D. S., advokátkou, proti rozhodnutí Policie ČR - Správy Severomoravského kraje - skupina služby správních činností policie ze dne 14. února 2002, č.j. PSM-37/Spr-2002, a rozhodnutí Policie ČR Okresního ředitelství Opava ze dne 19. prosince 2001, č.j. OROP-2277/SPR-ZBR-2001, mimo ústní jednání dne 23. dubna 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Vojtěchem Ceplem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Policie ČR - Správy Severomoravského kraje - skupiny služby správních činností policie ze dne 14. února 2002 (PSM-37/Spr-2002) a rozhodnutí Policie ČR Okresního ředitelství Opava ze dne 19. prosince 2001 (OROP-2277/SPR-ZBR-2001), jimiž bylo rozhodnuto o zajištění zbrojního průkazu ev. č. AK 438283, vydaného Policií ČR OŘ Opava pro skupiny C, E, G s dobou platnosti do 6. ledna 2007 a dále držených zbraní v rozhodnutí konkrétně uvedených a střeliva, neboť se vyskytla předběžná otázka, o které nebylo až dosud příslušným orgánem rozhodnuto. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že je důvodné podezření, že stěžovatel nesplňuje podmínky spolehlivosti dle §45 odst. 1 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, v platném znění, neboť stěžovateli bylo dne 4. května 1999 sděleno vyšetřovatelem Policie ČR KÚV Ostrava (ČVS: KVV-96/25-98) obvinění z úmyslného trestného činu - zkrácení daně poplatku a podobné dávky podle §148 odst. 1, 3 tr. z. ve spolupachatelství dle §9 odst. 2 tr. z., který je uveden v ustanovení §44 odst. 1 písm. d) a ve správním řízení bude pokračováno, jakmile trestní řízení proti stěžovateli bude pravomocně skončeno.
Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti tvrdil, že ústavní stížností napadená rozhodnutí nemají oporu v zákoně (§45 odst.1 zákona o střelných zbraních a střelivu), trpí formálními nedostatky a porušují jeho ústavně zaručená práva daná Listinou základních práv a svobod, a to jejím čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, 2, 4, čl. 11 odst. 2, čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Na základě těchto tvrzení stěžovatel navrhl zrušení rozhodnutí, jak shora je označeno.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ve smyslu §35 a §75 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona", Ústavní soud nejdříve posoudil, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Tyto podmínky ve věci posuzované ústavní stížnosti ke dni jejího podání (§27 odst. 2 zákona) splněny nejsou.
Jestliže totiž správní orgán vydal rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zajištění zbrojního průkazu platného do 6. ledna 2007, dle ustanovení §50 odst. 1 zákona o střelných zbraních a střelivu proto, že se vyskytla předběžná otázka, o které nebylo příslušným orgánem rozhodnuto, jde v současné době o věc dosud pravomocně neskončenou.
Za této procesní situace je zřejmé, že projednání ústavní stížnosti brání nedostatek zákonných podmínek [§72 odst. 1 písm. a) zákona], a proto o takto podané ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 23. dubna 2003
Vojtěch Cepl
soudce zpravodaj