ECLI:CZ:US:2003:2.US.70.03
sp. zn. II. ÚS 70/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele P. V., zastoupeného advokátem Mgr. L. T., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 22 Ca 436/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 28. 1. 2003, doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 1. 2003, se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 22. 10. 2001, čj. 1648/110/2001/97. Domnívá se, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho ústavně zaručená práva. Konkrétně uvádí porušení čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 Ca 436/2001, a dospěl k závěru, že návrh byl podán po lhůtě k tomu zákonem určené.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Z přiloženého spisu Krajského soudu v Ostravě Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva v daném případě poskytuje, tedy rozsudek uvedeného soudu ze dne 21. 10. 2002, čj. 22 Ca 436/2001-38, bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 28. 11. 2002 (zásilka byla uložena 25. 11. 2002, od něhož běžela desetidenní lhůta podle ustanovení §46 odst. 4, občanský soudní řád, právní zástupce si ji však dne 28. 11. 2002 převzal). Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 29. 1. 2003. Posledním dnem lhůty k jejímu podání by byl již 26. 1. 2003, který však připadl na neděli. Lhůta tedy uplynula již dne 27. 1. 2003. První den běhu předmětné lhůty je totiž dle ustanovení §72 odst. 2 věty druhé zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, totožný se dnem doručení takového rozhodnutí stěžovateli, resp. jeho právnímu zástupci, a nikoli až se dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí, jak tomu běžně bývá u procesních lhůt podle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užívaného podle ustanovení §63 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, subsidiárně i v řízení před Ústavním soudem.
Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. února 2003 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj