ECLI:CZ:US:2003:3.US.122.03
sp. zn. III. ÚS 122/03
Usnesení
III. ÚS 122/03
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele Ing. P. S., zastoupeného JUDr. I. H., advokátkou, o ústavní stížnosti na postup Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 3 T 1/2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal rozhodnutí, kterým by bylo předsedovi senátu Městského soudu v Praze přikázáno ve věci sp. zn. 3 T 1/2002 do 15 dnů od doručení nálezu nařídit předběžné projednání obžaloby a postupovat dle §188 odst. 1 písm. e) trestního řádu. Uvedl, že činností soudu v označené trestní věci se cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1, 2 a 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a v čl. 14 odst. 3 písm. e) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu bylo zjištěno, že ústavní stížnost napadá postup soudu v trestní věci vedené proti stěžovateli. Pokud ten poukazuje na nečinnost soudu a z návrhu nevyplývá předcházející jeho jednání dle zák. č. 6/2002 Sb., tj. podání stížností (na průtahy v řízení) s jejichž vyřízením nebyl spokojen (§164 až §174 citovaného zákona o soudech a soudcích), pak jde o návrh nepřípustný, stejně tak pokud se stěžovatel domáhá uložení povinností soudci rozhodnout dle §188 odst. 1 písm. e) tr. řádu - předběžně projednat obžalobu a věc vrátit státnímu zástupci k došetření.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 1 písm. e), §72 odst. 1 písm. a) a §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. června 2003