ECLI:CZ:US:2003:3.US.135.03
sp. zn. III. ÚS 135/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatele J. V., proti průtahům v řízení před soudem I. stupně, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel podal dne 14. 3. 2003 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), který byl doručen Ústavnímu soudu dne 17. 3. 2003. Podstatou podaného návrhu byla stížnost na průtahy v řízení před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou ve věci vedené pod sp. zn. 5 C 381/98. Stěžovatel uvádí, že těmito průtahy mu byla způsobena škoda na jeho podnikání, a žádá poskytnutí odškodnění.
Ze spisu sp. zn. 5 C 381/98 vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou Ústavní soud zjistil, že věci již byl vydán rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec č.j. 36 Co 235/2002-452 ze dne 27. 9. 2002.
Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
V předmětné věci byl rozsudek odvolacího soudu doručen právnímu zástupci stěžovatele dne 18. 11. 2002. Tímto dnem počala plynout lhůta k podání ústavní stížnosti. Tato lhůta uplynula dne 16. 1. 2003. Návrh byl podán k poštovní přepravě dne 14. 3. 2003.
Podaným návrhem stěžovatel se dále domáhal vůči České republice náhrady škody způsobené podle jeho názoru průtahy v řízení před soudem I. stupně.
K tomuto návrhu je nutno uvést, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR je Ústavní soud oprávněn rozhodovat o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Uvedené ustanovení Ústavy ČR je potom konkretizováno v §72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba , jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Vzhledem k uvedenému není proto Ústavní soud oprávněn rozhodovat o náhradě škody způsobené průtahy v řízení před soudem I. stupně.
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem a podle §43 odst. 1 písm. d) citovaného zákona odmítnout jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. dubna 2003