ECLI:CZ:US:2003:3.US.179.03
sp. zn. III. ÚS 179/03
Usnesení
III. ÚS 179/03
Ústavní soud rozhodl dne 3. července 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti M. p., s. r. o., zastoupené JUDr. J. Š., advokátem, proti exekučním příkazům ze dne 10. října 2002 č. j. Ex 243/01 a ze dne 13. června 2003 č. j. Ex 243/02-1, obou vydaných JUDr. I. E., Exekutorský úřad Praha 8, podané spolu s návrhem na zrušení ustanovení §47 odst. 3 a §66 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem podaným Ústavnímu soudu faxem dne 4. dubna 2003 a písemně doplněným podáním doručeným soudu dne 7. dubna 2003, se stěžovatelka domáhá zrušení exekučních příkazů ze dne 10. října 2002 č. j. Ex. 243/01 a ze dne 13. června 2003 (vzhledem k doručení daného exekučního příkazu stěžovateli dne 4. února 2003, jde o chybu v psaní, resp. o jinou zřejmou nesprávnost) č. j. 243/02, obou vydaných JUDr. I. E., soudním exekutorem pro Prahu 8. Spolu s předmětnou ústavní stížnosti dle §74 zák. č. 182/1993 Sb. stěžovatelka podává návrh na zrušení ustanovení §47 odst. 3 a §66 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčena v základním právu na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Porušení uvedeného základního práva namítá s poukazem na ustanovení §142 odst. 2 obč. zák., kdy, dle jejího přesvědčení protiprávně, obecné soudy na základě skutkových zjištění v provedeném důkazním řízení neshledaly důvodnost nezrušení a nevypořádání spoluvlastnictví z důvodů zvláštního zřetele hodných. Tenor ústavní stížnosti spočívá ve tvrzení, že výkon rozhodnutí předmětnými exekučními příkazy směřoval vůči majetku třetí osoby, tj. nikoli povinného.
Na základě výzvy Ústavního soudu podle §42 odst. 4 a §76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podal k předmětné ústavní stížnosti vyjádření účastník řízení, JUDr. I. E., Exekutorský úřad Praha 8. Uvádí v něm, že povinný, takto stěžovatel v řízení před Ústavním soudem, je podílníkem obchodní společnosti M. p., s. r. o., přičemž prodej podílu v této obchodní společnosti a s ním spojených materiálních hodnot se opírá o ustanovení §70 a §49 odst. 1 písm. g) ve spojení s §52 exekučního řádu, a to v návaznost i na ustanoven í §338g o. s. ř. Účastník řízení dále ke svému vyjádření přiložil fotokopii usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. března 2003 č. j. 19 Nc 3711/2001-56, jímž bylo odloženo provedení předmětné exekuce v důsledku podání excindační žaloby stěžovatelem.
Dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný a nestanoví-li tento zákon jinak. Nepřípustnost v řízení o ústavních stížnostech je pak dána deficitem naplnění podmínek plynoucích ze zásady subsidiarity (§75 odst. 1), a to není-li dán důvod pro výjimku z uvedené zásady (§75 odst. 2).
Procesním institutem uplatnění práva, jehož ochrany se stěžovatel domáhá v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, je excindanční (vylučovací) žaloba dle §267 o. s. ř., kterou stěžovatel podal v předmětné věci u Obvodního soudu pro Prahu 10, a na jejímž základě je vedeno u tohoto soudu řízení sp. zn. 34 C 106/2003 o vyloučení věci z exekuce. Uvedený postup Ústavní soud považuje za efektivní procesní prostředek k ochraně práva. Na základě daného závěru nezbylo, než předmětnou ústavní stížnost z důvodu nepřípustnosti dle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Dle ustálené judikatury Ústavního soudu (usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 a další) návrh na zrušení právního předpisu, podaný dle §74 zák. č. 182/1993 Sb., sdílí osud ústavní stížnosti, je-li tato z procesních důvodů odmítnuta dle §43 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro uvedené Ústavní soud dle §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení ustanovení §47 odst. 3 a §66 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, jako nepřípustný odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. července 2003