ECLI:CZ:US:2003:3.US.31.03
sp. zn. III. ÚS 31/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele L. B., zastoupeného JUDr. R. M., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 10. 2002, čj. 18 Co 471/2002-135, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 6. 2002, čj. P 133/96-109, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 1. 2003, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozsudků. Tvrdil, že jimi bylo zasaženo do základních práv daných mu čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 9 odst. 1 a 2 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Podle navrhovatele je stížnost přípustná s ohledem na ust. §75 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
Ve smyslu §35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ze spisu Okresního soudu v Klatovech, který si vyžádal, Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 10. 2002, čj. 18 Co 471/2002-135 (kterým bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele), byl navrhovateli doručen dne 11. 11. 2002. Lhůta pro podání ústavní stížnosti uplynula dnem 9. 1. 2003. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl předán k poštovní přepravě dne 21. 1. 2003, tedy po lhůtě stanovené zákonem pro její podání.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle §43 odst. 1 písmeno b) zákona o Ústavním soudu, odmítnout.
Pokud jde o přípustnost ústavní stížnosti ve smyslu ust. §75 zákona o Ústavním soudu, které se navrhovatel dovolává, vztahuje se jen na případy, kdy navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a na opožděné podání ústavní stížnosti, o které se v souzeném případě jedná, jej nelze aplikovat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2003