ECLI:CZ:US:2003:3.US.327.03
sp. zn. III. ÚS 327/03
Usnesení
III. ÚS 327/03
Ústavní soud rozhodl dne 3. prosince 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele J. H., zastoupeného JUDr. J. O., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem -pobočka v Liberci ze dne 26. března 2003 č. j. 31 To 98/2003-167 a Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. února 2003 č. j. 4 T 318/2002-149, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, jimiž mu v trestním řízení vedeném proti jeho osobě nebyl přiznán nárok na bezplatnou obhajobu, které se domáhal s ohledem na své majetkové poměry. Poukázal na to, že je odkázán na svůj invalidní důchod, z něhož jsou prováděny srážky, že v řízení ve věcech vedených pod sp. zn. 35 C 21/2001 a 35 C 23/2001 mu byl bezplatně ustanoven právní zástupce, když na tuto skutečnost však nebyl v trestním řízení brán zřetel. Proto se cítí dotčen v právu, jež je zakotveno v čl. 37 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 2 odst. 2, v čl. 3 odst. 2 a v čl. 4 Ústavy.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci přezkoumal usnesení soudu I. stupně, jímž byla zamítnuta žádost obžalovaného o bezplatnou obhajobu, a za použití §33 odst. 2, 3 tr. řádu důvodně shledal, že stěžovatel, s ohledem na příjem 8.581,- Kč měsíčně, existující vlastnictví k nemovitostem, jakož i s ohledem na důvody, pro které jsou mu prováděny z příjmu srážky cestou výkonu rozhodnutí ve prospěch Finančního úřadu v Tanvaldě, neprokázal a neosvědčil, že nemá dostatek prostředků k tomu, aby si hradil náklady obhajoby - proto také opodstatněně jeho stížnost zamítl. Na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat. Lze dodat, že soud v rozhodování o nároku obžalovaného na bezplatnou obhajobu dle §33 odst. 2, 3 tr. řádu, není vázán rozhodnutím vydaným v jiném řízení dle §138 obč. soudního řádu, tj. osvobozením od soudních poplatků a příp. ustanovením zástupce, jehož odměnu hradí stát. V takovém řízení a rozhodnutí bylo nutno přihlížet nejen k celkovým majetkovým poměrům žadatele ale mj. také k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku, k výdajům, spojeným s řízením, s poskytnutím právní pomocí i k dalším podobným okolnostem - v řízení o nároku na bezplatnou obhajobu pak soud hodnotí, zda obviněný osvědčil, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil pouze náklady obhajoby.
Pro výše uvedené byl návrh odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2003