ECLI:CZ:US:2003:3.US.454.03
sp. zn. III. ÚS 454/03
Usnesení
III. ÚS 454/03
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 11. prosince 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele Ing. P. M., zastoupeného JUDr. J. L., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. srpna 2003 sp. zn. 54 Co 318/2003 a Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. května 2003 č. j. P 4/2003-145, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že je považuje za neslučitelná s ústavněprávním přístupem k posouzení věci, týkající se navázání kontaktů s nezletilou dcerou, což mimo jakoukoliv pochybnost je v jejím zájmu. Poukázal na situaci, která nastala po narození nezletilé, kdy matka popírala otcovství stěžovatele a tvrdila, že biologickým otcem je muž, s nímž za trvání manželství udržovala známost a intimní styky v době rozhodné pro početí dítěte. Poté, co byl v řízení o popření otcovství zahájeném k návrhu matky RNDr. J. M. z otcovství k nezletilé vyloučen a prakticky prokázáno, že jejím otcem je on, nedošlo mezi nimi k navázání osobních kontaktů, což, s ohledem na zájmy dítěte a závěry znaleckého posudku PhDr. T. N., bylo důvodem k podání návrhu na vydání předběžného opatření, jímž by soud styk s nezletilou upravil. Zamítnutím návrhu se proto cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 32 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, v čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, jakož i v čl. 1 odst. 1 a 2 a v čl. 112 Ústavy České republiky.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně opodstatněně, s poukazem na ustanovení §74 až §77 obč. soudního řádu, potvrdil usnesení soudu I. stupně, jímž byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření o úpravě styku otce s nezletilou a shodně s tímto soudem pro vydání předběžného opatření důvody neshledal. Jak z odůvodnění rozhodnutí, tak z obsahu samotné ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel podal návrh na úpravu styku s nezletilou předběžným opatřením dne 12. května 2003, a to poté, co bylo dnem 17. dubna 2003 ukončeno řízení o popření jeho otcovství, v němž nebylo prokázáno, že otcem nezletilé M., narozené za trvání manželství stěžovatele a matky dítěte, je RNDr. J. M.. Do uvedeného rozhodnutí stěžovatel, ačkoliv mu domněnka otcovství svědčila, práva k dítěti neuplatňoval. Za této situace bylo soudy v rozhodnutích důvodně konstatováno, že pro úpravu styku otce s nezletilou vydáním předběžného opatření stěžovatel neprokázal důvody, pro které by bylo třeba zatímně upravovat poměry mezi účastníky, když o výchově a výživě nezletilé byla soudem schválena dohoda (nezletilá byla svěřena do výchovy matky a otec se zavázal platit výživné) a když v souladu s ustanovením §27 odst. 1 a 2 zákona o rodině lze pak o styku rodičů s dítětem uzavřít dohodu, jež nepotřebuje schválení soudu, či soudem styk rodičů s dítětem upravit, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2003