infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22.04.2003, sp. zn. III. ÚS 702/02 [ usnesení / JURKA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2003:3.US.702.02

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2003:3.US.702.02
sp. zn. III. ÚS 702/02 Usnesení Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelky J. S., zastoupené JUDr. P. J., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 6. 5. 1997, čj. 5 C 12/97-29 a proti usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 14. 6. 2001, čj. E 891/97-11, takto: Návrh se odmítá . Odůvodnění: Navrhovatelka se návrhem na zahájení řízení, doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 11. 2002, domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Jeseníku, kterými mělo být porušeno její základní právo na spravedlivý proces, dané čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Ze spisů Okresního soudu v Jeseníku sp.zn. E 891/97 a 5 C 12/97, které si vyžádal, Ústavní soud zjistil, že tento soud dne 6. 5. 1997, rozsudkem čj. 5 C 12/97-29 rozhodl tak, že žalovaná (tehdy pod jménem J. J. - ústavní stěžovatelka), neznámého pobytu, v řízení zastoupená opatrovníkem, je povinna zaplatit žalobci M. S., podnikateli v H. B., částku 96.970,- Kč spolu s 18% úrokem a náklady řízení ve výši 11.980,- Kč. Rozsudek odůvodnil soud tak, že žalobce dodal žalované na základě zakázkového listu požadované zboží v ceně 96.970,- Kč, které žalovaná převzala. Zboží však nezaplatila. Rozsudek nabyl právní moci dne 17. 6. 1997. Dne 17. 10. 1997 podal oprávněný M. S. proti navrhovatelce návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Okresní soud v Jeseníku usnesením ze dne 14. 6. 2001, čj. E 891/97-11, nařídil výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Toto usnesení bylo doručeno navrhovatelce soudní vykonavatelkou dne 3.10.2002 a navrhovatelka je dne 4. 10. 2002 napadla odvoláním, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Dne 13. 11. 2002 podala navrhovatelka Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, v němž uvedla, že jí nikdy nebyl doručen rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 6. 5. 1997, čj. 5 C 12/97-29 a proto tento rozsudek nemohl nabýt právní moci a nemohl být tudíž podkladem pro vydání usnesení ze dne 14. 6. 2001, čj. E 891/97-11, kterým se nařizuje exekuce jejího movitého majetku. Soud doručoval předmětný rozsudek na její jméno J., ačkoliv se dne 9. 6. 2001 provdala a přijala jméno S. O uvedeném rozsudku se dověděla teprve z usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 14. 6. 2001, čj. E 891/97-11, které jí dne 3. 10. 2002 předal soudní vykonavatel. Podle názoru navrhovatelky soud nepostupoval v souladu s právem, když jí ustanovil pro řízení ve věci sp.zn. 5 C 12/97 opatrovníka, neboť mu muselo být známo kde se zdržuje, protože ve stejné době projednával jiné věci (sp.zn. 3 C 194/97 a sp.zn. NC 236/97), ve kterých byla navrhovatelka účastnicí a v těchto věcech jí řádně doručoval. Nebyly tedy dány podmínky pro ustanovení opatrovníka, které stanoví §29 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."). Navrhovatelka se nemohla vyjádřit k provedeným důkazům, nemohla navrhnout důkazy vlastní. Postupem soudu tedy mělo být zasaženo do základního práva navrhovatelky na spravedlivý proces. Ve smyslu §35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ze spisu Okresního soudu v Jeseníku sp.zn. 5 C 12/97, Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 6. 5. 1997, čj. 5 C 12/97-29, byl opatrovníkovi navrhovatelky doručen 27. 5. 1997 a nabyl právní moci dne 17. 6. 1997. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podala navrhovatelka Ústavnímu soudu dne 13. 11. 2002, tedy po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání. V této souvislosti Ústavní soud ze spisového materiálu zjistil, že Okresní soud v Jeseníku učinil několik pokusů ve snaze skutečně zjistit místo bydliště navrhovatelky a doručit ji písemnosti teprve poté, když tyto pokusy zůstaly bezvýsledné, jí ustanovil dne 11. 3. 1997 opatrovníka. Pokud navrhovatelka namítá, že soud mohl zjistit její bydliště v souvislosti s jiným řízením (rozvodovým), které u něj probíhalo, ze spisového materiálu vyplývá, že v souvislosti se zmíněným rozvodovým řízením byla příslušná adresa soudu sdělena podáním návrhu na zahájení řízení až poté, co napadené rozhodnutí nabylo právní moci. Podle přesvědčení Ústavního soudu Okresní soud v Jeseníku postupoval v intencích občanského soudního řádu a tedy ústavně konformním způsobem, když navrhovatelce, tehdy neznámého pobytu, určil opatrovníka, kterému také doručoval, a to poté co vyčerpal všechny do úvahy přicházející možnosti ke zjištění jejího pobytu. Ústavní soud se proto nemohl zabývat navrhovatelkou namítaným porušením jejich základních práv a nezbylo mu, než návrh na zrušení rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 6. 5. 1997, čj. 5 C 12/97-29, podle §43 odst. 1 písmeno b) zákona o Ústavním soudu, odmítnout. Pokud jde o napadené exekuční rozhodnutí Okresního soudu v Jeseníku ze dne 14. 6. 2001, čj. E 891/97-11, ze spisového materiálu vyplývá, že toto rozhodnutí bylo navrhovatelce doručeno soudním vykonavatelkou dne 3. 10. 2002, navrhovatelka je včas dne 4. 10. 2002 napadla odvoláním, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle kterého je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. V souzeném případě uvedená situace nastala; Ústavnímu soudu tak brání v projednávání věci překážka litispendence. Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh na zrušení usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 14. 6. 2001, čj. E 891/97-11, podle §43 odst. 1 písmeno e) zákona o Ústavním soudu, jako nepřípustný, rovněž odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. dubna 2003

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2003:3.US.702.02
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 702/02
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 22. 4. 2003
Datum vyhlášení  
Datum podání 13. 11. 2002
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Jurka Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty - §43/1/b)
odmítnuto pro nepřípustnost - §43/1/e)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 2/1993 Sb., čl. 38 odst.2
  • 99/1963 Sb., §29 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík opatrovník
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-702-02
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 42796
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-21