ECLI:CZ:US:2003:3.US.83.03
sp. zn. III. ÚS 83/03
Usnesení
III. ÚS 83/03
Ústavní soud rozhodl dne 9. července 2003 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Š. Š., zastoupeného JUDr. A. K., advokátkou o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. listopadu 2002 sp. zn. 20 Co 260/2001 a Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26. března 2001 sp. zn. 11 C 213/96, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na to, že nebylo vyhověno jeho návrhům na provedení důkazu výslechem svědků, na obsah rozsudků, v nichž se soudy nevypořádaly s jeho právní argumentací, svůj právní názor pak řádně nezdůvodnily, konečně pak právní závěry soudu nejsou ani v souladu se skutkovými zjištěními.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se navrhovatel dovolává, shledán nebyl. Krajský soud v Brně přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně a důvodně konstatoval jeho věcnou správnost. V odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání, s ohledem na provedené důkazy vyložil, jaká jsou k předmětné vozové cestě práva žalobců, z jakých skutkových zjištění dovodil, že stěžovatel neprokázal nabytí vlastnického práva k této vozové cestě a proč tedy není oprávněn bránit žalobcům v jejím užívání. Na toto odůvodnění lze v dalším zcela odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. července 2003