ECLI:CZ:US:2003:3.US.91.03
sp. zn. III. ÚS 91/03
Usnesení
III. ÚS 91/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. arch. L. Š., zastoupeného JUDr. P. Ž., advokátem, proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 4 T 138/2002, mimo ústní jednání dne 24. června 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Muchou, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních podmínek ve shodě se zákonem [§30 odst. 1,
§34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadl stěžovatel ve své trestní věci pravomocný trestní příkaz Okresního soudu v Olomouci ze dne 29. srpna 2002 (4 T 138/2002) a tvrdil, že označený obecný soud svým postupem porušil čl. 8 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Trestním příkazem byl stěžovatel uznán vinným trestným činem výtržnictví (§202 odst. 1 tr. zák.) a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 1 roku, a to za skutek, který spočíval v tom, že dne
8. srpna 2002 v 15.30 hod. v hale Okresního soudu v Přerově v době, kdy odcházeli účastníci soudního líčení ve věci Ing. B., vykřikoval na přítomné policisty "jen si to nafilmuj fízle", označoval přítomné policisty i další osoby vulgárními výrazy, dále osobám přítomným v hale Okresního soudu v Přerově ukazoval ceduli s nápisem "zločinného prolhance
pplk. StB JUDr. SNB, nomenklatůr. Soudruha Jána M. : 1. Privatizovat, 2. Vychladit za mříže, 3. Odklidit na smetiště dějin!, Česká republika: Fízlstát s demokratůrou", tedy měl se dopustit veřejně a na místě veřejnosti přístupném výtržnosti zejména tím, že slovně napadl jiného.
Stěžovatel odůvodnil porušení ústavně zaručených práv (svobod) tím, že Okresní soud v Šumperku nesprávně posoudil otázku, zda stěžovatel podal platně v dané věci odpor. Stěžovatel se domnívá, že jeho podání obsahovalo veškeré obsahové náležitosti odporu a navrhl, aby Ústavní soud vpředu označený trestní příkaz zrušil.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 4 T 138/2002 vyplývá, že předmětný trestní příkaz vstoupil do právní moci dne 5. října 2002 (stěžovatel jej dle doručenky převzal 26. září 2002). Stěžovatel v reakci na něj zaslal Okresnímu soudu v Šumperku podání ze dne 1. října 2002, označené jako "Výkaly okresních justičních pelechů v Šumperku". Jelikož z tohoto podání nebylo patrno, že by jím byl napaden označený trestní příkaz a tedy z něj nevyplývalo, že jde o odpor proti označenému trestnímu příkazu (§59 odst. 4 tr. ř.), byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě 10 dnů upřesnil, zda svým podáním mínil podat odpor či nikoliv. Označený obecný soud poučil stěžovatele, že pokud nebudou ve stanovené lhůtě nedostatky jeho podání odstraněny, nebude se k němu dále přihlížet. Jelikož se tak nestalo, označený obecný soud vyznačil doložku právní moci a k podání stěžovatele dále nepřihlížel.
Na základě výše uvedeného je zřejmé, že Okresní soud v Šumperku postupoval v souladu s platným procesním předpisem - trestním řádem. Stěžovatel svou procesní aktivitu vyvíjel spíše ve směru k osočování obecného soudu s obecným poukazem na komunistickou minulost některých osob, nikoliv stran trestního příkazu.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§75 odst. 1 zákona).
Jak již bylo řečeno, stěžovatel vlastní vinou nevyužil možnosti podat opravný prostředek proti vydanému trestnímu příkazu dané mu trestním řádem (§314g tr. ř.), a proto soudce zpravodaj ústavní stížnost proti vpředu označenému trestnímu příkazu odmítl pro její nepřípustnost [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 24. června 2003