ECLI:CZ:US:2003:4.US.251.03
sp. zn. IV. ÚS 251/03
Usnesení
IV. ÚS 251/03
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem, JUDr. Eliškou Wagnerovou, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. L., zastoupeného JUDr. M. V., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2002, sp. zn. 5 To 74/02, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 17/98, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena faxem dne 5. 5. 2003, a posléze poštovní přepravou dne 6. 5. 2003, domáhá zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze. Z ní a přiložených kopií výše uvedených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Vrchní soud v Praze usnesením zamítl odvolání stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byl stěžovatel shledán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 4 trestního zákona, a odsouzen podle §247 odst. 4 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání pěti let.
Stěžovatel je toho názoru, že soudy svým postupem porušily jeho právo na obhajobu a spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), když použily ke svému rozhodnutí důkaz, jenž stěžovatel pokládá za nezákonně provedený.
Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti podané ústavní stížnosti. Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 4 T 17/98, Ústavní soud kontrolou dodejek zjistil, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2002, sp. zn. 5 To 74/02, bylo doručeno jako poslednímu přímo stěžovateli osobně, a to dne 3. 3. 2003. Od tohoto data je nutno počítat šedesátidenní lhůtu, jež je lhůtou procesní. Jelikož ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu faxem dne 5. 5. 2003 a posléze poštou dne 6. 5. 2003, přičemž k poštovní přepravě byla podána dne 5. 5. 2003, je zcela zřejmé, že se tak stalo po uplynutí zákonem stanovené lhůty, jejíž běh v daném případě skončil dnem 2. 5. 2003, resp. dnem 1. 5. 2003, kterýžto jako státní svátek nelze mít za poslední den této lhůty.
Proto byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2003
JUDr.Eliška Wagnerová, v. r.
soudce zpravodaj