ECLI:CZ:US:2003:4.US.378.03
sp. zn. IV. ÚS 378/03
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. B., zastoupeného JUDr. M. V., advokátem, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 23. června 2003, sp. zn. Zn 2825/2002, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 15. července 2003 byla Ústavnímu soudu ve lhůtě dle ustanovení §72 odst. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), doručeno podání, označené jako ústavní stížnost, kterou bylo napadeno uvedené usnesení státního zastupitelství, jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatele do usnesení Policie ČR, Obvodního oddělení Ostrava - Poruba, ze dne 16. května 2003, č.j. MROV-5753/Pl-TČ-2002. Rozhodnutím Policie ČR byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu podvodu dle ustanovení §250 odst. 1 a 2 trestního zákona, zahájená na podnět stěžovatele.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že postupem státního zastupitelství došlo k porušení jeho základních práv a svobod zaručených v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a čl. 90 Ústavy ČR tím, že nebyl řádně zjištěn skutkový stav a místo toho byla věc vyřešena jednodušším způsobem - byla odložena.
Ústavní soud neshledal, že by postupem orgánu činného v trestním řízení, pokud jde o tvrzené porušení čl. 36 odst. 1 Listiny, byl stěžovatel zkrácen na svém právu na spravedlivý proces tak, jak je v citovaném ustanovení Listiny zaručeno a jak bylo toto právo Ústavním soudem opakovaně v jeho ustálené judikatuře vyloženo, neboť žádnému subjektu nepřísluší právo na trestní stíhání někoho jiného. Tím spíše nemůže takový požadavek stěžovatele být právem ústavním.
Je věcí orgánů činných v trestním řízení, aby jako orgány veřejné moci posoudily, zda jsou či nejsou splněny podmínky stanovené Listinou, podle jejíhož čl. 8 odst. 2 nikdo nesmí být stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který zákon stanoví (tedy za podmínek stanovených zákonem č. 141/1961 Sb., trestním řádem, ve znění pozdějších předpisů). Pokud se stěžovatel domníval, že uvedeným postupem bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod, nelze než konstatovat, že taková interpretace Listiny neobstojí.
Za dané situace a vzhledem ke všem zde uvedeným okolnostem, Ústavní soud shledal předloženou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou a jako takovou ji dle ustanovení §43 odst. 2 lit. a) zákona odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 25. srpna 2003
JUDr. Pavel Varvařovskýpředseda senátu