ECLI:CZ:US:2003:4.US.528.02
sp. zn. IV. ÚS 528/02
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti T. T., zastoupeného Mgr. M. B., advokátem, která směřovala proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. května 2002, sp. zn. 1 To 66/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. listopadu 2000, sp. zn. 11 T 27/97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 1. srpna 2002 obdržel Ústavní soud ve lhůtě dle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, doplněnou dne 7. srpna 2002. Stěžovatel napadl rozsudek odvolacího soudu, jimž byl zrušen rozsudek soudu prvého stupně a současně byl stěžovatel nově odsouzen pro trestný čin podvodu dle ustanovení §250 odst. 1 a 4 trestního zákona, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., k trestu odnětí svobody v trvání šesti a půl roku.
Ústavní soud při shromažďování podkladů zjistil, že věc byla společně s dovoláním postoupena Nejvyššímu soudu ČR, který dne 12. září 2002 pod sp. zn. 5 Tdo 616/2002 rozhodl tak, že věc bez věcného projednání vrátil soudu prvého stupně, s příkazem doručit stěžovateli opis rozhodnutí vrchního soudu, neboť se to do té doby nepodařilo. Na dotaz Ústavního soudu ze dne 30. ledna 2003 pak předsedkyně senátu 11 T, dopisem doručeným dne 5. února 2003, sdělila, že se doposud nepodařilo doručit rozhodnutí odvolacího soudu stěžovateli. Současně byl vydán příkaz k dodání stěžovatele do výkonu trestu. Dále uvedla, že věc byla společně se spisovým materiálem postoupena Nejvyššímu soudu ČR v rámci řízení o dovolání stěžovatele.
Plénum Ústavního soudu s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99 přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení §72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení.
Uvedené závěry pléna byly 3. února 2003 publikovány jako Sdělení Ústavního soudu pod č. 32/2003 Sb.
S ohledem na tento závěr a na skutečnost, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je ústavní stížnost podána předčasně, a proto ji Ústavní soud posoudil jako podání nepřípustné ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona a jako takovou ji odmítl dle ustanovení §43 odst. 1 lit. e) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 18. února 2003
JUDr. Pavel Varvařovskýsoudce zpravodaj