ECLI:CZ:US:2003:4.US.565.03
sp. zn. IV. ÚS 565/03
Usnesení
IV. ÚS 565/03
Ústavní soud rozhodl dne 6. listopadu 2003 ve věci R. J., zastoupeného Mgr. P. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 5. 2003, sp. zn. 1 T 4/2002, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 8. 2003, sp. zn. 4 To 72/2003, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou dne 30. 10. 2003 napadá řádně zastoupený stěžovatel shora uvedená rozhodnutí obecných soudů, jimž vytýká porušení jeho práva na spravedlivý proces. Stěžovatel výslovně navrhuje zrušit nálezem toliko rozsudek (zřejmě tedy rozhodnutí soudu prvého stupně); v petitu stížnosti se zrušení usnesení odvolacího soudu nedomáhá.
Stěžovatel současně ve stížnosti ohlašuje, že ve věci podal i dovolání a vyslovuje právní názor, že "přípustnost dovolání bude závislá na právním posouzení dovolacího soudu o tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam" (cituje tedy - z důvodů zcela nejasných - ustanovení §237 písm. c) občanského soudního řádu, a to ačkoli jde o věc trestní). V té souvislosti vyslovuje prosbu, aby Ústavní soud vyčkal rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a po jeho případném zamítavém rozhodnutí vydal usnesení o naléhavosti věci.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Jak sám stěžovatel uvádí, napadl usnesení odvolacího soudu mimořádným opravným prostředkem, z čehož se podává, že v jeho věci nebyly dosud vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně stěžovatelových práv právním řádem předvídané. Teprve po rozhodnutí dovolacího soudu bude stěžovatel moci, bude-li se domnívat, že jeho ústavně zaručená práva byla narušena, domáhat se zrušení příslušných rozhodnutí cestou ústavní stížnosti. I pak však bude muset, využívaje zastoupení advokáta, podat ústavní stížnost kvalifikovaným způsobem.
Odmítavé usnesení Ústavního soudu nemůže být pro stěžovatele, resp. pro jeho právního zástupce, nikterak překvapivé, neboť je zcela v souladu se Sdělením Ústavního soudu, jež bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod. č. 32/2003 již dne 3. 2. 2003.
Nepřípustný návrh je podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, kterýmžto zákonem je Ústavní soud podle čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR vázán, povinen soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnout. Proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku uvedeno.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2003
JUDr. Miloslav Výborný
soudce zpravodaj