ECLI:CZ:US:2003:4.US.58.03
sp. zn. IV. ÚS 58/03
Usnesení
IV. ÚS 58/03
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti společnosti K. -K., spol. s r o., zastoupené JUDr. J. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 12 Co 558/2002, ze dne 31. 10. 2002, a rozsudku Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 7 C 117/2001, ze dne 2. 4. 2002, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy ČR, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozsudků, kterými bylo vyhověno návrhu žalobce na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem, a stěžovatel jako žalovaný byl zavázán k úhradě nákladů řízení. V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že proti napadenému rozhodnutí Krajského soudu v Plzni podal dovolání a ústavní stížnost podává z opatrnosti pro zachování lhůty v případě, že dovolání bude dovolacím soudem odmítnuto, neboť si není jist přípustností dovolání. Přípisem ze dne 27. 2. 2003 stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu kopii dovolání, které, jak uvádí, bylo podáno Krajskému soudu v Plzni dne 24. 1. 2003.
Plénum Ústavního soudu, s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva, vyslovený v rozhodnutí ze dne 12. 11. 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Běh zákonné šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti dle ust. §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.
Uvedené závěry Ústavního soudu byly v souladu s ust. §2 odst. 1 písm. b) zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, publikovány ve formě sdělení pod č. 32/ 2003 Sb.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je uvedený závěr nutné aplikovat i na projednávanou věc, a ústavní stížnost proto posuzovat jako návrh předčasný, který nezbylo než dle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. března 2003
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj