ECLI:CZ:US:2003:4.US.71.03
sp. zn. IV. ÚS 71/03
Usnesení
IV. ÚS 71/03
Ústavní soud rozhodl dne 17. března 2003 o ústavní stížnosti Zoologické zahrady, zastoupené JUDr. M. J., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2002, čj. 20 Co 98/2002-197, a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 15. 1. 2002, čj. 6 C 133/2001-162, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 30. 1. 2003 směřující proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byl potvrzen s výjimkou nenapadené a ve výroku I rozsudku uvedené části rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 15. 1. 2002, čj. 6 C 133/2001-162, stěžovatelka tvrdí, že tímto rozsudkem byla porušena její práva zaručená Listinou základních práv a svobod ve smyslu jejího článku 4, a proto žádá, aby Ústavní soud napadený rozsudek zrušil.
V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že proti shora uvedenému rozsudku podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., což potvrdil i Okresní soud v Trutnově, který ve sdělení ze dne 3. 3. 2003 uvedl, že spis sp. zn. 6 C 133/2001 byl předložen dovolacímu soudu k rozhodnutí o dovolání.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Ve smyslu Sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., publikovaného ve Sbírce zákonů dne 3. 2. 2003, je ústavní stížnost v případě jejího souběhu s mimořádným opravným prostředkem s výjimkou obnovy řízení považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tak počne běžet dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou obnovy řízení bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku a bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.
S ohledem na souběh podání dovolání jako mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti a vzhledem k výkladu přípustnosti ústavní stížnosti ve smyslu Sdělení č. 32/2003 Sb., Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., z důvodu její nepřípustnosti.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 17. března 2003
JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj