infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 03.07.2003, sp. zn. Pl. ÚS 17/03 [ usnesení / MUCHA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.17.03

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

K platnosti hlasovacích lístků použitých pro hlasování v rámci referenda

ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.17.03
sp. zn. Pl. ÚS 17/03 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 3. července 2003 v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy ve věci návrhu Ing. V.B., zastoupeného Mgr. Z.H., na přezkoumání ústavnosti a zákonnosti postupu při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii, konaného ve dnech 13. a 14. 6. 2003, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Návrhem, podaným včas [§125d odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění zák.č. 114/2003 Sb., dále jen zákona] a co do formálních podmínek, s výjimkou neprokázání, že navrhovatel je oprávněn hlasovat v referendu (§125d odst. 1 zákona), ve shodě se zákonem (§30 odst. 1, §34 zákona), se navrhovatel domáhá přezkoumání ústavnosti a zákonnosti postupu při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii, konaného ve dnech 13. a 14. 6. 2003, a tvrdí, že referendum nebylo provedeno v souladu se zák. č. 144/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda). Vznesené námitky proti průběhu referenda se týkají hlasovacích lístků, které dle názoru navrhovatele nesplňují náležitosti §8 odst. 1 a 2 zákona o provádění referenda, neboť nejsou opatřeny otiskem razítka Ministerstva vnitra ČR, nýbrž toliko jeho reprodukcí. Podle názoru navrhovatele přitom "znění věty třetí odst. 2 zák. č. 114/2003 Sb., nepřipouští zhotovení razítka reprodukční technikou, nýbrž trvá na opatření každého hlasovacího lístku otiskem úředního razítka". Rovněž pak toto "razítko", obsahující malý státní znak, nesplňuje náležitosti podle §6 zák. č. 352/2001 Sb., neboť jeho průměr na hlasovacím lístku je 19 mm, když uvedené ustanovení připouští průměry úředního razítka ve velikostech 20, 25 nebo 36 mm. K svým tvrzením nabízí v návrhu označené důkazy a dodává, že obdobné požadavky na úřední razítko (jeho otisk) zakotvují i jiné zákony [§32 odst. 2 písm. g) zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a §47 odst. 5 správního řádu]. Navrhovatel se proto domnívá, že oprávněným občanům byly dodány neplatné hlasovací lístky, bylo jim znemožněno platně hlasovat, a proto je hlasování v referendu neplatné. Navrhuje, aby Ústavní soud vydal "tento nález: 1. Ústavní soud shledal, že postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii konaném dne 13. a 14. 6. 2003 nebyl v souladu s ustanovením věty třetí, odst. 2, zák. č. 114/2003 Sb.". (Pozn. Ústavního soudu: podle obsahu ústavní stížnosti jde o větu třetí, odst. 2, §8 zák. č. 114/2003 Sb.). 2. Výsledek referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii konaném dne 13. a 14. 6. 2003 se nevyhlásí. 3. Prezident republiky vyhlásí referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii v souladu s ust. §4 zák. č. 114/2003 Sb. znovu." Návrh je zjevně neopodstatněný. Návrhem obsahujícím v podstatě shodné skutkové okolnosti se zabýval Ústavní soud ve věci sp. zn. Pl. ÚS 15/03. Tento návrh byl usnesením Ústavního soudu ze dne 26. června 2003 (Pl. ÚS 15/03) odmítnut. V odůvodnění tohoto usnesení Ústavní soud mimo jiné konstatoval: "Základem navrhovatelovy argumentace je taková interpretace pojmu "otisk razítka", jež neodpovídá smyslu zákona ani povaze věci. Zákon č. 114/2003 Sb., o provádění referenda, a prováděcí vyhlášku k němu (č. 115/2003 Sb.), je třeba posuzovat jako celek. Z posouzení této souvislosti vyplývá, že uvedené normy - z dobrého důvodu - odlišují termín "razítko" od termínu "otisk razítka". V prvém případě jde o originál úředního razítka, kterým instituce potvrzuje své rozhodnutí nebo své sdělení v individualizovaných případech. Proto u vzoru č. 5 citovaná vyhláška o vydání hlasovacího průkazu konkrétním místním úřadem používá termín "razítko úřadu". V takových případech jde ostatně i o akt technicky snadno zvládnutelný. Jiná je situace u hlasovacího lístku, který v rámci celého státu vystavuje Ministerstvo vnitra. V takovém případě nelze s vážností očekávat, že Ministerstvo vnitra bude postupně razítkovat jednotlivé hlasovací lístky milionům občanů. V takových případech postačí - jak je ostatně ve světě zvykem - vytištěný "otisk razítka", jak je uvedeno na vzoru č. 4 citované vyhlášky. Vzhledem k tomu se Ústavní soud již nezabýval dalším argumentem navrhovatele ohledně diference 1 milimetru při měření průměru otisku razítka na hlasovacím lístku. Tento i každý další argument by mohl zpochybnit výsledek referenda pouze tehdy, kdyby Ústavní soud skutečně zjistil, že postup při provádění referenda nebyl v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii, nebo se zákonem, vydaným k jeho provedení, a kromě toho také současně po provedeném řízení dospěl k závěru, že výsledek referenda byl zjištěným nedostatkem ovlivněn. Ústavní soud se s touto výstižnou argumentací ztotožňuje a odkazuje na ni i v této věci. Nadto dodává, že samotná argumentace navrhovatele stran otisku razítka či jeho velikosti postrádá jakékoliv atributy rozumného a smysluplného výkladu práva, nehledě k tomu, že výsledek referenda nemohl být zjištěným "nesouladem" jakkoli ovlivněn, a již proto by nemohlo být návrhu vyhověno (§125f odst. 1 zákona). Obdobně je nedůvodná i navrhovatelova podpůrná argumetace vpředu označenými ustanoveními zákona o správě daní a poplatků a správního řádu, neboť tato ustanovení se týkají individuálních právních aktů (rozhodnutí). Ani argumentace stěžovatelů formálními vadami otisku razítka na správním rozhodnutí (např. odlišnými rozměry) nebyla ostatně Ústavním soudem shledána jako důvodná, neboť dle názoru Ústavního soudu takováto formální vada nemohla mít vliv na věcnou správnost správního rozhodnutí (usnesení Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2003, sp. zn. III. ÚS 727/02, ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu nepublikováno, a další). Z těchto důvodů, jakož i z důvodů vyložených v již zmíněné věci sp. zn. Pl. ÚS 15/03, byl návrh navrhovatele posouzen jako zjevně neopodstatněný [§43 odst. 2 písm. a) zákona] a jako takový jej proto Ústavní soud odmítl [§43 odst. 2 písm. b) zákona], aniž se jevilo účelným vyzývat navrhovale k prokázání skutečnosti, že je oprávněný hlasovat v referendu. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona). V Brně dne 3. července 2003

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.17.03
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka Pl. ÚS 17/03
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název K platnosti hlasovacích lístků použitých pro hlasování v rámci referenda
Datum rozhodnutí 3. 7. 2003
Datum vyhlášení  
Datum podání 23. 6. 2003
Datum zpřístupnění 2. 11. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení Ve věcech referenda o přistoupení ČR k Evropské unii
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Mucha Jiří
Napadený akt  
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 17, čl. 21
Ostatní dotčené předpisy
  • 114/2003 Sb., čl.
  • 182/1993 Sb., §43 odst.2 písm.a, §43 odst.2 písm.b
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo podílet se na správě věcí veřejných /volební a hlasovací právo
pravomoc a činnost ústavních orgánů/vyhlašování a průběh voleb, referenda
Věcný rejstřík referendum
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-17-03
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 45992
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-19