ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.22.03
sp. zn. Pl. ÚS 22/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o návrhu D.K., na vydání rozhodnutí o neplatnosti výsledků referenda, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým včas podaným návrhem, s odvoláním na ust. §125d zák. č. 114/2003 Sb., a s tvrzením porušení čl. 1, čl. 3 odst. 3, čl. 17 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, domáhá vydání nálezu, jímž by výsledky referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, konaného dne 13. a 14. 6. 2003, byly zrušeny.
V odůvodnění svého návrhu uvedl, že dne 13. 6. 2003 v 16,00 hodin se zúčastnil referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii na SŠ, kde byla zřízena volební místnost pro určitý okrsek, přičemž tento okrsek byl místně příslušný i pro hlasování jeho manželky. (On sám měl hlasovací průkaz, který ho ve smyslu ust. §6 zák. č. 114/2003 Sb., opravňoval hlasovat v kterémkoliv okrsku na území České republiky.) Ve volební místnosti zjistil, že hlasovací místnost nemá regulérní psací potřeby - místo kuličkových propisovacích per byly k dispozici pouze dřevěné tužky s uhlíkovou tuhou, při jejichž použití je možno hlas z hlasovacího lístku vygumovat. S ohledem na to má navrhovatel podezření z manipulace s jeho hlasem a jak v důvodech svého návrhu uvedl, tato skutečnost ho "omezila zúčastnit se hlasování na uvedeném místě a výrazně omezila v jeho hlasovacím právu". Téhož dne tak byl nucen vykonat své volební právo na jiném volebním okrsku, kde nepochyboval o regulérnosti referenda. Jak zjistil následující den, kdy doprovázel manželku k výkonu hlasování v referendu, ve volební místnosti na SŠ shora uvedené nedostatky nebyly odstraněny a jeho pochybnosti o regulérnosti voleb se tak potvrdily. Navrhovatel je tak přesvědčen o nesouladu v provádění referenda, jež mohl ovlivnit výsledek referenda, jakož i o tom, že účast v referendu mohla být vyšší, kdyby nezodpovědnost a nepřipravenost volební okrskové komise jeho a mnoho dalších oprávněných občanů neodradila od voleb. (Jako důkaz navrhuje provedení kontroly volebních lístků daného okrsku.) Tvrdí, že v důsledku uvedeného se nemohl svobodně a důstojně rozhodnout, kde, kdy a s kým chce v referendu hlasovat a byl nucen prosadit svá hlasovací práva v jiném okrsku, dále že díky nepřipravenosti a technické nevybavenosti volební místnosti při historickém okamžiku České republiky, jakým bylo toto hlasování, bylo pod jeho důstojnost hlasovat neobvyklou psací potřebou, hlasovací záznam bylo možno nahradit hlasem opačným, byla mu upřena svoboda projevu jak osobního, veřejného, tak i tajného ve vztahu nemožnosti vykonat volební právo na uvedeném místě, a konečně, že mu byla odepřena možnost vyjádřit písmem svůj názor na otázku pro referendum, v čemž spatřuje porušení shora označených článků Listiny základních práv a svobod.
Návrh není důvodný.
Navrhovatel ze shora uvedeného dovozuje, že postup při provádění referenda nebyl v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení, neboť zjištěný nesoulad mohl ovlivnit výsledek referenda dle §125d zák. č. 114/2003 Sb.
Řízení o nezákonnosti postupu při referendu upravují ust. §125d a násl. zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu ustanovení §125f tohoto zákona Ústavní soud zkoumá, zda postup při provádění referenda byl či nebyl v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, a v případně zjištěného nesouladu dále zkoumá, zda jím mohl být ovlivněn výsledek referenda. V případě kladného posouzení obou uvedených otázek pak nálezem vysloví, že postup při provádění referenda nebyl v souladu s uvedenými právními předpisy a uvede, která ustanovení shora označených předpisů byla porušena, že výsledek referenda se nevyhlásí a že prezident republiky vyhlásí referendum znovu.
V daném případě tak bylo úkolem Ústavního soudu především posoudit, zda navrhovatelem popsaný způsob hlasování v daném volebním okrsku byl či nebyl v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii č. 515/2002 Sb., nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, tj. se zákonem č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda). Nesoulad s prvně uvedeným předpisem, s ohledem na povahu navrhovatelem vznášených námitek, v úvahu nepřichází. Úpravu organizačně technického zabezpečení průběhu hlasování v místnostech pro hlasovaní pak obsahuje ustanovení §22 zákona č. 114/2003 Sb. (dále jen "zákon"), v jehož odst. 1 se stanoví, že v místnosti pro hlasování musí být pro každý okrsek k dispozici hlasovací schránka, přenosná hlasovací schránka, dostatečné množství hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených podélným razítkem obecního úřadu, psacích potřeb, dále výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu. Dále musí být v místnosti pro hlasování k dispozici ústavní zákon a tento zákon, které musejí být na žádost oprávněných občanů zapůjčeny k nahlédnutí.
Z uvedené citace pro daný případ relevantního ustanovení tak plyne pouze povinnost příslušných orgánů zabezpečit psací potřeby, aniž by tyto byly blíže jakkoliv specifikovány. Bylo tedy povinností těchto orgánů zajistit takové psací potřeby, které by byly způsobilé seznatelným způsobem umožnit realizaci projevu vůle oprávněných voličů při hlasování. Jestliže tedy v daném místě volební místnost byla vybavena dřevěnou tužkou s uhlíkovou tuhou, nelze v této skutečnosti samotné spatřovat nesoulad se zákonem přijatým k provádění referenda. Pokud jde o námitku možné následné úpravy hlasovacího lístku, pak nutno odkázat na ta ustanovení uvedeného zákona, která upravují způsob ustanovení okrskových komisí, který předpokládá, že její členové - kteří pak následně se podílejí na zjišťování výsledků hlasování - jsou nominováni různými politickými stranami či hnutími - přitom každý člen komise může nahlížet do hlasovacích lístků (§30 odst. 4 zákona), jakož i na ustanovení, umožňující kontrolu při hlasování a sčítání (§28 zákona), kterážto úprava nemožnost následné manipulace s hlasy zajišťuje a manipulaci prakticky vylučuje. Ostatně sám navrhovatel ve svém návrhu vyslovuje pouze podezření, žádnou konkrétní skutečnost, která by prokazovala provádění manipulace s hlasovacími lístky, netvrdí. Z obsahu jeho návrhu také neplyne, že by využil možnosti uvedeným zákonem dané, totiž možnosti podání stížnosti na organizačně technické zabezpečení referenda, kterou by byl povinen příslušný orgán řešit (§16 zákona).
Z uvedeného je tak zřejmé, že Ústavní soud nezjistil nesoulad postupu při provádění referenda s předpisy citovanými v ustanovení §125f zákona č. 114/2003 Sb., a stejně tak nebylo zjištěno porušení práv plynoucích z článků v návrhu citovaných, a proto návrh podle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl, aniž by dále navrhovatele vyzýval k odstranění formálních vad jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. června 2003
JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu