ECLI:CZ:US:2004:1.US.129.04.1
sp. zn. I. ÚS 129/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. M., proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2003, čj. 26 Cdo 8/2002 - 93, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2001, čj. 20 Co 726/99 -67, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, doručeným osobně právním zástupcem stěžovatele Ústavnímu soudu dne 5. 3. 2004, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedených rozsudků.
Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi podaného návrhu. Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 83/2004 Sb., tj. ve znění účinném do 31. 3. 2004 (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu]. Ústavní stížností napadený rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2003, čj. 26 Cdo 8/2002 - 93, tedy rozhodnutí o posledním opravném prostředku, byl stěžovateli (jeho právnímu zástupci) doručen dne 5. ledna 2004. Lhůta 60 dnů tak počala běžet 5. 1. 2004 a její konec připadl na čtvrtek 4. 3. 2004. Ústavní stížnost byla podána v pátek 5. 3. 2004, tedy po lhůtě stanovené pro její podání.
Protože nebyly splněny formální předpoklady, spočívající ve včasnosti podání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat obsahem ústavní stížnosti.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě [ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. dubna 2004
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu