ECLI:CZ:US:2004:1.US.137.04
sp. zn. I. ÚS 137/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 18. května 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D. ve věci ústavní stížnosti L. B., proti postupu Okresního soudu v Nymburce ve věci sp. zn. 1 E 507/2003, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Dne 9. 3. 2004 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele, v němž brojí proti postupu Okresního soudu v Nymburce, který údajně svým liknavým jednáním způsobil, že Česká správa sociálního zabezpečení provádí srážkami z invalidního důchodu stěžovatele exekuci, přestože exekuční titul podle stěžovatele nenabyl právní moci.
Stěžovatel Ústavnímu soudu navrhl, aby konstatoval porušení čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a dále navrhl "odebrání - odejmutí licence na výkon povolání a funkce uvedeným soudcům a advokátům dle příslušného zákona".
Vzhledem k tomu, že toto podání vykazovalo formální a materiální vady, pro něž nebylo projednatelné jako ústavní stížnost, vyzval Ústavní soud dopisem ze dne 15. 3. 2004 stěžovatele k jejich odstranění, a to osvědčením právního zastoupení podle ust. §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ústavním soudu") zasláním zvláštní plné moci, a doplněním obsahu ústavní stížnosti tak, aby bylo jasně srozumitelné, do jakého ústavně garantovaného práva mělo být postupem obecného soudu zasaženo, a co stěžovatel ústavní stížností přesně sleduje. K tomu byla stěžovateli určena lhůta v délce 20 dní ode dne doručení výzvy.
Dne 5. 4. 2004 obdržel Ústavní soud dopis stěžovatele, v němž Ústavní soud informuje o svém postupu (žádosti České advokátní komoře, dále jen "ČAK") a tom, že k právnímu zastupování byl ČAK určen Mgr. R. P.,
Dne 7. 4. 2004 bylo Ústavnímu soudu doručeno sdělení Mgr. P., podle něhož byl sice určen ČAK k zastupování stěžovatele, nicméně v jiné právní věci.
Na základě dotazu, který Ústavní soud učinil u ČAK dne 13. 4. 2004, bylo Ústavnímu soudu sděleno, že Mgr. R. P. byl stěžovateli určen ČAK k posouzení důvodů ústavní stížnosti, ale v jiné právní věci. Po telefonické dohodě však projevil Mgr. P. ochotu převzít zastoupení také v této právní věci na základě zvláštní plné moci, kterou Ústavnímu soudu zašle.
Vzhledem k tomu vyzval Ústavní soud opakovaně Mgr. P. a též stěžovatele k odstranění vytýkaných vad ústavní stížnosti dopisem ze dne 21. 4. 2004. Přitom určil lhůtu v délce 14 dnů ode dne doručení výzvy s poučením, že v případě neodstranění vad bude ústavní stížnost podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Tato výzva byla stěžovateli doručena dne 23. 4. 2004, Mgr. P. dne 26. 4. 2004.
Lhůta určená k odstranění vad ústavní stížnosti proto marně uplynula nejpozději dne 10. 5. 2004, aniž by Ústavní soud obdržel doplnění ústavní stížnosti a aniž by vytýkané vady byly odstraněny.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti nezbylo soudci zpravodaji, než návrh podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. května 2004
Eliška Wagnerová, v. r.
soudce zpravodaj