ECLI:CZ:US:2004:1.US.311.04
sp. zn. I. ÚS 311/04
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 12. července 2004 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph. D., ve věci ústavní stížnosti JUDr. M. K., zastoupené JUDr. V. P., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2004, sp. zn. 13 Co 72/2004, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni sp. zn. 13 Co 205/2003 (datum neuvedeno), a proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 26. 6. 2001, sp. zn. 9 C 186/1997, takto:
Ústavní stížnost s e odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu faxem ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu") dne 24. 5. 2004, posléze dne 25. 5. 2004 doplněnou písemným podáním shodného znění, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi bylo zasaženo do jejích základních práv a svobod garantovaných ustanovením čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Jelikož předložená ústavní stížnost nesplňovala formální požadavky řádného podání (absence plné moci, kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku) a nebylo z ní jasné, čeho se konkrétně týká, byla stěžovatelka vyzvána Ústavním soudem dne 31. 5. 2004 k odstranění vad svého podání. Ve lhůtě určené k odstranění vad obdržel Ústavní soud faxem žádost právního zástupce stěžovatelky (do tří dnů posléze doplněnou originálem) o prodloužení lhůty k odstranění vad podání do 30. 6. 2004. Této žádosti bylo vyhověno a lhůta k odstranění vad prodloužena do 30. 6. 2004.
Dne 18. 6. 2004 byla Ústavnímu soudu předložena plná moc právního zástupce stěžovatelky. Dne 30. 6. 2004 bylo opět faxem zasláno doplnění ústavní stížnosti, přičemž toto doplnění neobsahovalo kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku k ochraně práva (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu) a ani nebylo doplněno do tří dnů předložením originálu, případně písemným podáním shodného znění. Podání shodného znění bylo doručeno Ústavnímu soudu až dne 8. 7. 2004, přičemž opět chyběla kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práv stěžovatelky poskytoval.
Je tedy zřejmé, že ani v prodloužené lhůtě, resp. dodnes nedošlo k odstranění vad podání stěžovatelky, a proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh odmítl.
Mimoto Ústavní soud dodává, že z ne zcela jasného doplnění ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatelka brojí především proti postupu obecných soudů, kterým jí, dle jejího názoru, bylo znemožněno jednat před soudem v odvolacím řízení. Tato námitka uplatněná v ústavní stížnosti se však kryje s důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost (§229 o. s. ř.). Za takové situace je však návrh stěžovatelky nepřípustný, neboť je třeba trvat na vyčerpání i tohoto prostředku k ochraně jejích práv ve smyslu zákona o Ústavním soudu, což je důvodem k odmítnutí dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. 7. 2004
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj