infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25.08.2004, sp. zn. I. ÚS 448/04 [ usnesení / GÜTTLER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2004:1.US.448.04

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2004:1.US.448.04
sp. zn. I. ÚS 448/04 Usnesení Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MgA. M. M., o " odstranění diskriminačních prvků" ze zákona o Ústavním soudu, tzn. "zrušení obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem" ve smyslu §29 a §30 zákona o Ústavním soudu, takto: Ústavní stížnost se odmítá . Odůvodnění: Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že Ústavní soud usnesením ze dne 13. 4. 2004 sp. zn. I. ÚS 58/04, odmítl její ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. 5 Co 2509/2003, a proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 17. 7. 2003, sp. zn. 5 C 247/2002, spojenou s návrhem na zrušení ustanovení §230 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu neodstranění vad jejího podání, a to zejména nedostatku právního zastoupení. Stěžovatelka v ústavní stížnosti mimo jiné nesouhlasí s postupem Ústavního soudu v daném případě. Považuje za nesprávné, že Ústavní soud odmítl její ústavní stížnost, pokud nebyla zastoupena advokátem. V ustanovení ohledně obligatorního právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem (§29 a §30 zákona o Ústavním soudu) spatřuje diskriminační prvky a zřejmou snahou znesnadnit dosažení nápravy rozhodnutí obecných soudů. Proto navrhuje diskriminační ustanovení §29 a §30 zákona o Ústavním soudu zrušit. Ústavní soud v prvé řadě konstatuje, že podle ustanovení §74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů, lze spolu s ústavní stížností podat i návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu však nelze ústavní stížnost podat pouze proti právnímu předpisu. Samotný právní předpis nelze totiž pokládat za zásah orgánu veřejné moci, protože tento zásah musí mít podobu individuálního právního aktu nebo individuálního zásahu do základních práv stěžovatele. Z obsahu ústavní stížnosti je však zřejmé, že stěžovatelka samostatně brojí pouze proti části napadeného právního předpisu, které však nespojuje s konkrétním rozhodnutím orgánu veřejné moci. Proto Ústavní soud v této části návrh stěžovatelky jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným dle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl. Pokud stěžovatelka dále nesouhlasí s rozhodnutím soudce zpravodaje ve věci I. ÚS 58/04, kdy byl její návrh v důsledku neodstranění vady právního zastoupení odmítnut, Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka nevzala na vědomí poučení Ústavního soudu, které jí bylo dáno v rámci citovaného usnesení. Toto poučení, které je podle §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, obligatorní, znamená, že soudce zpravodaj rozhoduje o přijetí nebo odmítnutí návrhu ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 citovaného zákona s konečnou platností a proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. Právo odmítnout usnesením ústavní stížnost je svěřeno soudci zpravodaji v případech zákonem stanovených a smyslem tohoto postupu je vyloučit z řízení návrhy, které nesplňují ani základní předpoklady stanovené zákonem, zejména zastoupení účastníka řízení před Ústavním soudem advokátem ve smyslu §29 a §30 citovaného zákona. Poněvadž jde o návrh ve věci, v níž přípustnost není dána, Ústavní soud s ohledem na svoji ustálenou judikaturu (srov. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení-svazek 6, Praha C.H.Beck 1997, str. 557, nález II. ÚS 148/96) i tuto část ústavní stížnosti jako nepřípustný návrh odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ]. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 písm. c), e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. srpna 2004 JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2004:1.US.448.04
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 448/04
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 25. 8. 2004
Datum vyhlášení  
Datum podání 23. 7. 2004
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Güttler Vojen
Napadený akt  
Typ výroku odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele - §43/1/c)
odmítnuto pro nepřípustnost - §43/1/e)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 182/1993 Sb., §29, §30
  • 99/1963 Sb., §42
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík zástupce
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-448-04
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 46371
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-19