ECLI:CZ:US:2004:1.US.720.02
sp. zn. I. ÚS 720/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. S., zastoupeného advokátem JUDr. J. A., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2002, sp.zn. 8 To 601/2001, a proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 8. 2002, sp. zn. 6 Tdo 539/2002, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel brojí proti v záhlaví uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně, jímž soud zamítl odvolání stěžovatele proti tam uvedenému rozsudku Okresního soudu v Prostějově, kterým byl stěžovatel uznán vinným dvěma trestnými činy porušování povinnosti při správě cizího majetku dle §255 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců s podmíněným odkladem výkonu tohoto trestu na zkušební dobu 2 let. Dále brojí proti v záhlaví citovanému usnesení Nejvyššího soudu ČR, jímž bylo jeho dovolání proti citovanému rozhodnutí krajského soudu odmítnuto; domnívá se, že se soud nedostatečně zabýval obsahem jeho dovolání, čímž dospěl k nesprávnému právnímu závěru.
Stěžovatel považuje napadená rozhodnutí obecných soudů za nespravedlivá a v rozporu s právem na spravedlivý proces. Má za to, že soudy porušily zejména čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Proto navrhl, aby byla napadená usnesení obecných soudů zrušena.
Ještě před tím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho vyplývá, že pouze v případě, když návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, může se jím zabývat také věcně.
Ústavní soud především zkoumal, zda je návrh podaný ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení §72 odst. 2 citovaného zákona - ve znění účinném před 1. 4. 2004 - lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy bylo stěžovateli doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ústavní soud ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 2 T 176/98 (z doručenky připojené na č.l. 931 p.v.) zjistil, že napadené usnesení Nejvyššího soudu České republiky bylo stěžovateli doručeno dne 14. 10. 2002. (Jeho právnímu zástupci - advokátu JUDr. J. M. - bylo doručeno dokonce již 4. 10. 2002.) Od uvedeného dne do podání ústavní stížnosti osobně v podatelně Ústavního soudu dne 13. 12. 2002, zjevně uplynula delší doba, než kterou zákon připouští, neboť poslední den k podání ústavní stížnosti byl 12. prosinec 2002.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. června 2004
JUDr. Vojen Güttler v.r.
soudce zpravodaj