ECLI:CZ:US:2004:2.US.153.02
sp. zn. II. ÚS 153/02
Nález
Nález Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 7. ledna 2004 sp. zn. II. ÚS 153/02 ve věci ústavní stížnosti I. K. proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 10. 12. 2001 sp. zn. 30 Ca 282/2001 o zastavení řízení.
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2001 č. j. 30 Ca 282/2001-12 se zrušuje.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností, která Ústavnímu soudu došla dne 11. 3. 2002 a i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), napadla stěžovatelka usnesení Krajského soudu v Plzni uvedené v záhlaví. Tvrdí, že soud nesprávným procesním postupem a vydáním rozhodnutí o zastavení řízení porušil její ústavní práva. Navrhla, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil.
Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30 Ca 282/2001 z něhož zjistil následující:
Krajský soud v Plzni vydal dne 10. 12. 2001 pod č. j. 30 Ca 282/2001-12 usnesení, jímž zastavil řízení (výrok I.), stěžovatelce vrátil soudní poplatek 1 000 Kč (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že mezi procesní podmínky řízení o přezkoumání zákonnosti správního rozhodnutí patří i povinné právní zastoupení žalobce advokátem nebo notářem. To neplatí, pokud má žalobce právnické vzdělání, popř. jedná-li za něj osoba, která má právnické vzdělání. Soud konstatoval, že stěžovatelka jako fyzická osoba nebyla při podání žaloby řádně zastoupena. Proto ji usnesením ze dne 9. 10. 2001 vyzval, aby ve lhůtě do 14 dnů předložila plnou moc udělenou advokátovi, jenž ji bude v řízení zastupovat, či doklad o svém právnickém vzdělání, popř. listinu o právnickém vzdělání svého zaměstnance, který ji bude zastupovat. Výslovně ji upozornil na to, že pokud vadu žaloby neodstraní, řízení bude zastaveno. Z vrácené poštovní doručenky zjistil, že stěžovatelka převzala výzvu dne 20. 11. 2001 a tu ve stanovené lhůtě nesplnila. Jejím opomenutím se původně odstranitelná překážka řízení změnila v neodstranitelnou překážku, jež bránila pokračovat v řízení o žalobě.
Stěžovatelka napadla rozhodnutí Krajského soudu v Plzni o zastavení řízení projednávanou ústavní stížností. Namítá, že ve lhůtě stanovené soudem, která jí začala běžet dne 21. 11. 2001, vytknutou vadu žaloby odstranila, neboť dne 27. 11. 2001 zaslala na adresu Krajského soudu v Plzni spolu s průvodním dopisem plnou moc udělenou advokátovi. Obálku, do níž plnou moc uložila, opatřila i příslušnou spisovou značkou, k níž se písemnost vztahovala.
Ústavní soud vyzval podle §42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu účastníka řízení Krajský soud v Plzni a vedlejšího účastníka řízení Finanční ředitelství v Plzni, aby se k projednávané ústavní stížnosti vyjádřili.
Krajský soud v Plzni se ve svém vyjádření ztotožnil s námitkou stěžovatelky. Vysvětlil, že v roce 2001 stěžovatelka podala soudu ve stejný den dvě žaloby, týkající se daňových věcí. Byly zapsány pod sp. zn. 30 Ca 282/2001 a sp. zn. 30 Ca 283/2001. Žaloby obsahovaly totožné odstranitelné procesní vady - stěžovatelka nebyla právně zastoupena, vadně formulovala petit a nesprávně označila účastníky. Vzhledem k tomu byla samostatnými usneseními ze dne 9. 10. 2001 vyzvána k odstranění vad. Stěžovatelka patrně zaslala soudu v jedné obálce písemnosti k oběma žalobám, jež směřovaly k odstranění vytknutých vad. Administrativním nedopatřením soudu byla plná moc náležející do spisu sp. zn. 30 Ca 282/2001 omylem zaslána se stejnopisem žaloby vedené pod sp. zn. 30 Ca 283/2001 Finančnímu ředitelství v Plzni se žádostí o vyjádření. Tato plná moc byla spolu s další písemností stěžovatelky vrácena soudu přípisem Finančního ředitelství v Plzni ze dne 14. 12. 2001. Soud považuje tudíž ústavní stížnost za důvodnou, neboť svým vadným procesním postupem zkrátil stěžovatelku na jejím ústavním právu zakotveném v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, jímž napadené usnesení zruší.
Finanční ředitelství v Plzni se svého postavení vedlejšího účastníka v řízení před Ústavním soudem výslovně vzdalo.
Ústavní stížnost je důvodná.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá vadný procesní postup soudu, jenž vyústil v zastavení řízení o její žalobě na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu. Ústavní soud, jenž v souladu s čl. 83 Ústavy České republiky chrání ústavnost jako objektivní kategorii, se v dané věci zabýval posouzením otázky, zda v řízení před správním soudem došlo k tvrzenému porušení stěžovatelčina práva na spravedlivé soudní řízení ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.
Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že správní soud poté, kdy zjistil, že žaloba o přezkoumání zákonnosti správního rozhodnutí vykazuje odstranitelné vady, vyzval stěžovatelku v souladu s §246c, §104 odst. 2 a §43 odst. 1 občanského soudního řádu k odstranění jejích vad. Stanovil jí k tomu čtrnáctidenní lhůtu od doručení výzvy a poučil ji o následcích, jež nastanou marným uplynutím této lhůty. Až potud lze jeho postup označit za ústavně konformní. Stěžovatelka následně na výzvu soudu, kterou obdržela dne 20. 11. 2001 (viz vrácená soudní doručenka založená v soudním spisu), reagovala. V soudním spisu je zařazeno její podání z 27. 11. 2001 nazvané "doplnění žalobního návrhu ve věci 30 Ca 282/2001", jež dle podacího razítka došlo Krajskému soudu v Plzni dne 28. 11. 2001. Stěžovatelka v něm mimo jiné pod bodem 1. uvádí, že předkládá plnou moc udělenou advokátu Mgr. V. F. V soudním spisu je založena "plná moc", dle jejíhož obsahu stěžovatelka dne 27. 11. 2001 zmocnila advokáta Mgr. V. F. k zastupování v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 Ca 282/2001. Domněnku správního soudu vyslovenou v jeho vyjádření k ústavní stížnosti, že uvedená plná moc byla zřejmě omylem zaslána spolu se žádostí o vyjádření k žalobě vedené pod sp. zn. 30 Ca 283/2001 Finančnímu ředitelství v Plzni, potvrzuje přípis tohoto finančního ředitelství ze dne 14. 12. 2001, založený v soudním spisu. Je tak postaveno na jisto, že stěžovatelka výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověla. Správní soud, jenž zastavil podle §250d odst. 3 občanského soudního řádu řízení v důsledku neodstranění vady žaloby - absence povinného právního zastoupení, neměl tudíž ke svému postupu zákonný důvod. Správní soud ostatně přiznal své pochybení a sám navrhl, aby Ústavní soud jeho vadné rozhodnutí, jímž stěžovatelku zkrátil na jejím ústavním právu podle čl. 36 Listiny, zrušil.
Podřazením zjištěných skutkových okolností pod naznačený normativní rámec v rovině jednoduchého práva Ústavní soud konstatuje, že Krajský soud v Plzni nedostál svým postupem ani rozhodnutím napadeným ústavní stížností kautelám stanoveným pro soudní řízení. Tím, že neodůvodněně zastavil řízení o stěžovatelčině žalobě, znemožnil jí realizaci jejího základního práva na řádný soudní proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, který zaručuje každému možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Současně porušil i čl. 36 odst. 2 Listiny, podle něhož každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Svým postupem porušil i čl. 90 Ústavy České republiky, podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby způsobem stanoveným zákonem poskytovaly ochranu právům.
Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2001 č. j. 30 Ca 282/2001-12 podle §82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušit.