ECLI:CZ:US:2004:2.US.266.04
sp. zn. II. ÚS 266/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky M. B., zastoupené JUDr. G. K., proti "rozsudkům Městského soudu v Praze, č.j. 19 Co 79/2003, resp. č.j. 16 C 24/2000-88 Obvodního soudu Prahy 4 a usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 32Odo 732/2003" s návrhem na zrušení rozsudku "Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 79/2003-106 ze dne 26. 3. 2003" , takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 27. dubna 2004 doručena výše uvedená ústavní stížnost. Výzvou ze dne 11. května 2004, doručení vykázáno dne 13. května 2004, byla stěžovatelka prostřednictvím svého advokáta vyzvána k odstranění vad ústavní stížnosti, mimo jiné k odstranění její nesrozumitelnosti (rozpor mezi nadpisem ústavní stížnosti a petitem), doplnění předepsaného počtu stejnopisů, označení vedlejších účastníků, upřesnění rozsahu plné moci, označení, jaké základní právo podle jakého článku ústavního zákona mělo být porušeno a v čem porušení základního práva mělo spočívat, jakož i k odstranění dalších vad. K tomu byla stěžovatelce určena lhůta 20 dnů od doručení výzvy. Byla upozorněna, že jinak bude její stížnost odmítnuta podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Dopisem ze dne 25. května 2004 stěžovatelka doručila Ústavního soudu podání nadepsané "doplnění ústavní stížnosti na základě výzvy ze dne 11. 5. 2004", aniž by při tomto procesním úkonu byla zastoupena svým advokátem. V doplnění uvedla, že soudy všech tří stupňů porušily nestrannost vůči ní podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv s svobod tím, že neprovedly dokazování podstatné právní události a nevzaly v úvahu další relevantní právní skutečnosti. K podání přiložila 3 prosté fotokopie původní ústavní stížnosti.
Ústavní soud konstatuje, že podle ustanovení §30 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem. Podle své ustálené rozhodovací praxe Ústavní soud nepřihlíží k podáním, které účastník v řízení učiní osobně a nikoli prostřednictvím svého advokáta. Vedle toho, doplnění ústavní stížnosti ze dne 25. května 2004 zcela neodstraňuje všechny vady ústavní stížnosti, které byly advokátu stěžovatelky vytknuty.
Lhůta pro odstranění vad ústavní stížnosti uplynula marně dne 2. června 2004. Protože stěžovatelka v této lhůtě a ostatně ani do dnešního dne vady návrhu prostřednictvím svého advokáta neodstranila, Ústavní soud usnesením podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudcem zpravodajem ústavní stížnost odmítá.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. června 2004
JUDr. Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj