ECLI:CZ:US:2004:2.US.430.03
sp. zn. II. ÚS 430/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. M., zastoupeného JUDr. T. A. S., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. června 2003, č. j. 33 Odo 89/2003-110, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. října 2002, č. j. 19 Co 2283/2002-94, a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. dubna 2002, č. j. 15 C 56/2001-72, a návrhu na zrušení ustanovení §243c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení shora citovaných rozhodnutí obecných soudů ve věci návrhu o povinnosti zaplatit kupní cenu oproti předání osobního automobilu. Tvrdí, že těmito pravomocnými rozhodnutími byly porušeny jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces, jakož i ústavní princip rovnosti účastníků. Podle §74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel podal spolu s ústavní stížností návrh na zrušení ustanovení §243c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.").
Ústavní soud se v prvé řadě zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a podmínky. Pouze v takovém případě se podaným návrhem může zabývat i po stránce věcné.
Podle §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění platném do 30. března 2004, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 15 C 56/2001, Ústavní soud ověřil, že v záhlaví citované usnesení Nejvyššího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatele Mgr. M. C. doručeno dne 27. 6. 2003, což je první den zmíněné šedesátidenní lhůty.
Ústavní soud dále zjistil, že právní zástupce stěžovatele zaslal návrh na zahájení řízení na Ústavní soud elektronickou poštou dne 25. 8. 2003 s tím, že jeho originál zašle do tří dnů poštou. Tento den byl také posledním dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti. Originál návrhu byl Ústavnímu soudu poštou doručen dne 1. 9. 2003.
Dle §34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se návrh na zahájení řízení podává písemně Ústavnímu soudu. Uvedené ustanovení Ústavní soud ve své dosavadní praxi vykládá extenzivně a za přiměřeného použití ustanovení §42 o. s. ř., jehož odst. 1 stanoví, že podání je možno učinit i v elektronické podobě. Z odst. 3 dále vyplývá, že je-li písemné podání učiněno v elektronické podobě, je třeba jej doplnit nejpozději do tří dnů předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K podáním, která nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.
Z údajů podací pošty uvedených na obálce obsahující originál ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že zásilka byla podána k poštovní přepravě až dne 29. 8. 2003, tedy nikoliv do tří dnů v souladu s §42 odst. 3 o. s. ř. Návrh podaný v elektronické podobě dne 25. 8. 2003 tedy nebyl doplněn včas. Ústavní soud proto může přihlížet pouze k podání učiněnému dne 29. 8. 2003, které je však nucen považovat ve smyslu §43 odst. 1 písm. b) za návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem o Ústavním soudu, jelikož posledním dnem lhůty byl den 25. 8. 2003.
Návrhem na zrušení §243c odst. 2 o. s. ř. se Ústavní soud s ohledem na opožděnost ústavní stížnosti nemohl zabývat. Tento postup vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu, podle níž, návrh na zrušení právního předpisu spojený s ústavní stížností tzv. "sleduje osud ústavní stížnosti". Nesplňuje-li tedy ústavní stížnost všechny zákonem předepsané náležitosti nebo je-li zjevně neopodstatněná, odrazí se odmítnutí ústavní stížnosti i v tomto návrhu, protože odmítnutím ústavní stížnosti odpadla podmínka nezbytná pro jeho projednání (srov. usnesení III. ÚS 101/95). Pro úplnost je však třeba dodat, že ustanovení §243c odst. 2 o. s. ř. již Ústavní soud zrušil nálezem ze dne 11. 2. 2004 pro jeho rozpor s principy právního státu (čl. 1 Ústavy České republiky) a s principem rovnosti (čl. 1 Listiny základních práv a svobod).
Na základě shora uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost a návrh s ní spojený, podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) a §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jako podané po lhůtě odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. listopadu 2004
JUDr. Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu