ECLI:CZ:US:2004:2.US.442.04
sp. zn. II. ÚS 442/04
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci návrhu Ing. J. R., zastoupeného JUDr. J. N., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 3. 2001, sp. zn. 6 C 10/98, Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2003, sp. zn. 14 Co 188/2003 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2004, č. j. 25 Cdo 126/2004-166, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 20. 7. 2004 se stěžovatel domáhá zrušení shora citovaných rozhodnutí obecných soudů ve věci žaloby proti České republice - Ministerstvu vnitra ČR o náhradu škody. Domnívá se, že těmito rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva zakotvená v čl. 2, 6, 10, 13 a 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 6, 26 a 31 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel dále navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl, že náklady na jeho zastoupení zcela zaplatí stát.
Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel napadl rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně již návrhem ze dne 25. 7. 2003, který však byl usnesením Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2003, sp. zn. II. ÚS 413/03, dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), odmítnut jako nepřípustný, neboť Nejvyšší soud doposud nerozhodl o souběžně podaném dovolání, s tím, že zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o dovolání.
V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že ústavní stížnost podává v zachované lhůtě. Ústavní soud si proto ve spisu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 6 C 10/98 ověřil, že rozhodnutí o dovolání bylo právnímu zástupci stěžovatele JUDr. J. N. doručeno dne 25. 3. 2004. Ústavní soud dále zjistil, že stěžovatel se dne 18. 5. 2004 obrátil prostřednictvím elektronické pošty na Obvodní soud pro Prahu 6 s žádostí o zaslání usnesení Nejvyššího soudu na jím uvedenou adresu. Svoji žádost odůvodnil tím, že jeho právní zástupce není k zastižení. Zásilku stěžovatel obdržel dne 26. 5. 2004 (a od tohoto data patrně odvozuje i počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti).
Ve smyslu §72 odst. 3 zákona ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti Ústavní soud nemůže prodloužit ani prominout, jelikož se jedná o lhůtu kogentní (srov. Filip, J. - Holländer, P. - Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu, komentář, 1. vydání, C. H. Beck, 2001, str. 155).
Z ustanovení §49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že pokud má účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Tato situace nastala v projednávané věci. Za den rozhodný pro určení počátku běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti je proto třeba považovat den, kdy bylo shora citované usnesení Nejvyššího soudu doručeno advokátu stěžovatele. Přijetí názoru o možnosti počítat lhůtu pro podání ústavní stížnosti až ode dne doručení uvedeného rozhodnutí stěžovateli (na jeho vlastní žádost), by totiž umožňovalo neomezeně prodlužovat zákonem pevně stanovenou lhůtu pro podání ústavní stížnosti.
Z uvedeného tedy vyplývá, že rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, bylo doručeno dne 25. 3. 2004. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 20. 7. 2004.
Vzhledem k tomu, že návrh byl podán po lhůtě stanovené v §72 odst. 3 zákona, Ústavní soud jej podle §43 odst. 1 písm. b) zákona mimo ústní jednání odmítl, aniž by stěžovatele vyzval k odstranění vad. Návrhu stěžovatele na uhrazení nákladů jeho právního zastoupení proto dle §83 odst. 1 zákona nebylo možné vyhovět.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2004
JUDr. Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu