ECLI:CZ:US:2004:3.US.103.04
sp. zn. III. ÚS 103/04
Usnesení
III. ÚS 103/04
Ústavní soud rozhodl o návrhu J. M., označenému jako "žaloba", jímž se navrhovatel domáhá zaplacení částky 493.587,- Kč, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 2. 2004, navrhovatel brojil proti postupu orgánů veřejné moci, zejména obecných soudů, které způsobily, že soudní proces, jehož byl účastníkem, byl nepřiměřeně dlouhý, v důsledku čehož se jeho pohledávky staly nevymahatelnými. Následně navrhovatel obsáhle popisuje vývoj celého případu a poukazuje na vady, jichž se tyto orgány, jakož i jeho právní zástupci dopustili. V důsledku toho mu vznikla škoda více než 3,5 mil. Kč a přišel o nákladní vozidlo, které bylo jeho obživou. Dále nutno zmínit skutečnost, že v dané věci byl Okresním soudem ve Frýdku-Místku vydán dne 23. 10. 2001 pod čj. 17 C 163/97- 40 rozsudek, jímž bylo uloženo firmě T., s. r. o., jako žalovanému, zaplatit navrhovateli částku 169.291,90 Kč s 19% úrokem z prodlení od 10. 2. 1997 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 95.130,- Kč, přičemž tento rozsudek nabyl právní moci 1. 1. 2002. Toto své podání doplnil jmenovaný dopisem, jenž byl Ústavnímu soudu doručen dne 19. 2. 2004, ze kterého vyplývá, že na majetek firmy T., s. r. o., byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2003, sp. zn. 39 K 65/2002, prohlášen konkurs, a že se navrhovatel domáhá toho, aby "žalovaný" zaplatil "žalobci" částku 493.587,- Kč.
Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), Ústavní soud stěžovatele vyzval k odstranění jeho formálních vad. Formální vady spočívaly (především) v tom, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona). K odstranění formálních vad byla stěžovateli stanovena lhůta v trvání 30 dnů a současně mu bylo sděleno, že pokud vady předmětného návrhu neodstraní, může být tento bez dalšího odmítnut podle §43 odst. 1 písm. a) zákona. Dle poštovní doručenky stěžovatel převzal danou výzvu dne 15. 4. 2004.
Na tuto výzvu stěžovatel reagoval sdělením, doručeným dne 14. 5. 2004, ve kterém uvedl, že mu Česká advokátní komora přidělila advokáta, jenž se měl vyjádřit v tom smyslu, že jej Česká republika poškodila, a že musí čekat na výsledek konkursního řízení; stěžovatel se však domnívá, že jeho pohledávky uspokojeny nebudou, a dodává, že vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu na výsledek konkursu čekat nemůže, a tak navrhuje, aby Ústavní soud vydal platební rozkaz k úhradě jeho pohledávek. Z příloh tohoto sdělení vyplynulo, že přidělený advokát navrhovateli vysvětlil, proč nemůže být ústavní stížnost úspěšná, a že tento advokát připravil žalobu proti České republice na zaplacení částky 493.587,- Kč, představující náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě formální vady svého návrhu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu, než jeho návrh odmítnout [§43 odst. 1 písm. a) zákona], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.
K tomu je třeba doplnit, že i kdyby Ústavní soud takto nepostupoval, bylo by
nutno - jak již navrhovatele upozornil přidělený advokát - předmětný návrh odmítnout jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [§43 odst. 1 písm. d) zákona]. Jak totiž vyplývá z §82 odst. 3 zákona, vyhoví-li Ústavní soud ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby, zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, eventuálně zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, v žádném případě však není v jeho kompetenci vydávat rozhodnutí, jimiž by (namísto soudů obecných) ukládal fyzické či právnické osobě povinnost uhradit navrhovateli jím požadovanou částku.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 25. května 2004