ECLI:CZ:US:2004:3.US.172.04
sp. zn. III. ÚS 172/04
Usnesení
III. ÚS 172/04
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu S. M. na zahájení řízení o ústavní stížnosti podané dne 3. 2. 2004, o níž bylo rozhodnuto usnesením Ústavního soudu dne 15. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 73/04, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
V podání ze dne 16. 3. 2004, označeném jako opakovaná ústavní stížnost, navrhovatel uvádí, že v plném rozsahu opakuje svou stížnost ze dne 3. 2. 2004, kterou Ústavní soud neveřejně, bez nařízení jednání usnesením ze dne 15. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 73/04, údajně nezákonně odmítl; přitom poukazuje na ustanovení §44 odst. 1, §45 odst. 1 a §75 odst. 2 zákona č. 183/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon"). Navrhovatel dále ve svém podání uvádí, že Ústavní soud nerozhodl o vyloučení asistenta soudce JUDr. I. P.. Závěrem navrhovatel tvrdí, že Ústavní soud je povinen věc projednat veřejně a ustanovit mu k jeho žádosti advokáta. V důsledku těchto skutečností měla zřejmě být porušena navrhovatelova ústavně zaručená práva.
Navrhovatel v podstatě brojí proti postupu Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 73/04, v níž byla ústavní stížnost jmenovaného výše uvedeným usnesením Ústavního soudu podle §43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnuta, přičemž tvrdí, že vzhledem k předmětným procesním vadám je třeba jeho ústavní stížnost znovu projednat.
Ústavní soud má za to, že se nejedná o návrh nový, nýbrž o návrh navazující na ústavní stížnost navrhovatele ze dne 3. 2. 2004; jestliže byl podán poté, co již bylo o zmíněné ústavní stížnosti Ústavním soudem pravomocně rozhodnuto, lze dospět k závěru, že u nyní posuzovaného návrhu jde o opravný prostředek, na jehož základě se stěžovatel - vzhledem k vadám předchozího řízení - domáhá nového projednání svého návrhu (srov. §228 a
násl. o. s. ř.). Ve smyslu §43 odst. 3 zákona však v případě usnesení Ústavního soudu není odvolání, resp. ani žádný jiný opravný prostředek přípustný.
S ohledem na tyto skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že předmětný návrh je třeba, jakožto návrh nepřípustný dle §43 odst. 1 písm. e) zákona odmítnout, aniž by předtím, vzhledem k nadbytečnosti tohoto kroku, pokládal za nutné vyzývat navrhovatele k odstranění vad jeho návrhu ve smyslu §30 odst. 1, §32 odst. 2 zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 30. března 2004