ECLI:CZ:US:2004:3.US.262.03
sp. zn. III. ÚS 262/03
Usnesení
III. ÚS 262/03
Ústavní soud rozhodl dne 3. března 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele J. L., zastoupeného JUDr. Mgr. V. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. listopadu 2002 č. j. 22 Co 596/2002-62, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení soudu II. stupně, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19. září 2002 č. j. 6 C 42/2002-49 o zastavení řízení a povinnosti žalovaného uhradit žalobci náklady řízení ve výši 4.800 Kč. Poukázal na okolnosti, za nichž bylo řízení zastaveno a rozhodnuto o nákladech řízení, a proto se rozhodnutím soudu cítí dotčen v právu, zaručeném čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové ve vyjádření ze dne 16. července 2003 poukázal na obsah odůvodnění napadeného usnesení a navrhl zamítnutí ústavní stížnosti.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu, spisu Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 6 C 42/2002 a stížností napadeného usnesení odvolacího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává s poukazem na čl. 36 Listiny základních práv a svobod, zjištěn nebyl. Krajský soud v Hradci Králové usnesení soudu I. stupně o zastavení řízení a o povinnosti žalovaného uhradit žalobci náklady řízení přezkoumal a důvodně je dle §219 obč. soudního řádu jako věcně správné potvrdil, když bylo spolehlivě prokázáno, že žalobce jako účastník stavebního řízení, zahájeného žalovaným s úmyslem vybudovat pivnici, vzal žalobu zpět poté, co žalovaný od svého úmyslu a od projednání žádosti o takové stavební povolení upustil. Výrok o zastavení řízení a rozhodnutí o náhradě jeho nákladů byl učiněn v souladu s §96 odst. 4 a s §146 odst. 2 věta druhá, u odvolacího soud pak v souladu s §142 odst. 1 a s §224 odst. 1 obč. soudního řádu.
S ohledem na uvedená zjištění byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. března 2004