ECLI:CZ:US:2004:3.US.312.04
sp. zn. III. ÚS 312/04
Usnesení
III. ÚS 312/04
Ústavní soud rozhodl dne 5. října 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky I. Š. zastoupené JUDr. N. K. advokátkou o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. ledna 2004 č. j. 7 Cmo 500/2003-110 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. května 2001 č. j. 17 Cm 9/2001-60, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka, která se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označených rozhodnutí, poukázala na průběh řízení před Okresním soudem ve Zlíně, který dne 30. října 1997 vydal platební rozkaz, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci 474.554,65 Kč s přísl. a s náklady řízení, na vyslovenou věcnou nepříslušnost tohoto soudu, na jednání Krajského soudu v Brně, které proběhlo dne 3. května 2001 bez její účasti, i na pochybení v označení jejího příjmení, odstraněné opravným usnesením, jež bylo potvrzeno Vrchním soudem v Olomouci. V návrhu ze dne 17. května 2004 ani v podání, kterým je na výzvu Ústavního soudu doplnila, pak neuvedla, v jakých právech se označenými rozhodnutími, proti nimž ústavní stížnost směřuje a která navrhuje zrušit, cítí dotčena.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 500/2003 bylo zjištěno, že jmenovaný soud důvodně potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. července 2001 č. j. 17 Cm 9/2001-66, kterým byla provedena oprava příjmení žalované, když chybou v psaní byla v rozsudku nesprávně označena - oprava uvedené chyby byla učiněna v souladu s §164 obč. soudního řádu.
Pro výše uvedené byl návrh napadající výše citované rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Pokud jde o návrh směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. května 2001 č. j. 17 Cm 9/2001-60, je nutno konstatovat, že je návrhem nepřípustným, poněvadž stěžovatelka proti rozsudku soudu I. stupně, kterým byla zavázána uhradit dluh ze smlouvy o úvěru ve výši 474.554,65 Kč s přísl. a s náklady řízení žalobci, tj. Českomoravské záruční a rozvojové bance a. s., Praha 1, nepodala odvolání a nevyčerpala tak před podáním ústavní stížnosti všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje. Lze také dodat, že výše citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. června 2001, ústavní stížnost proti němu byla podána až 17. května 2004 [§43 odst. 1 písm. e), §75 odst. 1 a 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. října 2004