ECLI:CZ:US:2004:3.US.321.04
sp. zn. III. ÚS 321/04
Usnesení
III. ÚS 321/04
Ústavní soud rozhodl dne 1. července 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného o návrhu J. K., zastoupeného JUDr. J. C., advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. ledna 2004 sp. zn. 10 Co 877/2003 a Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. srpna 2003 č. j. 18 Nc 96/2001-128, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, jimiž byl nezletilý syn svěřen do výchovy matky a jemu, jako otci, uložena povinnost přispívat na výživu nezletilého měsíčně částkou 2.000,- Kč s účinností od 1. září 2003, když výživné ve výši 2.000,- Kč byl zavázán platit i od právní moci rozsudku, kterým bude manželství rodičů rozvedeno. Uvedl, že se cítí dotčen v právech zaručených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, poněvadž pro rozhodnutí nebyly provedeny důkazy, které navrhoval, ty které provedeny byly, soudy hodnotily v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů a nebylo také přihlédnuto k vyjádření samotného nezletilého. Vyslovil přesvědčení, že soudy měly vzít zřetel na chování matky, na její schopnost zajistit řádnou výchovu nezletilého a vyhovět návrhu, dle něhož by byl syn svěřen do jeho výchovy, případně do střídavé péče obou rodičů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Soud I. stupně upravil práva a povinnosti rodičů k nezletilému, když spolehlivě zjistil, že tito nežijí ve společné domácnosti a u soudu byl podán návrh na rozvod jejich manželství a když také z provedených důkazů shledal, že o nezletilého v převážné míře pečovala a pečuje matka, která má i po odchodu ze společné domácnosti vytvořeny vhodné podmínky pro zajištění potřeb nezletilého, jak potvrdil i jeho opatrovník, ustanovený v předmětném řízení. Také pro určení výše výživného, k jehož poskytování byl otec zavázán, byly důkazy v potřebném rozsahu provedeny. Odvolací soud rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem, jímž byl nezletilý svěřen do výchovy matky jak na dobu před rozvodem tak i pro dobu po rozvodu manželství rodičů a otci uložena povinnost přispívat na jeho výživu měsíčně částkou 2.000,- Kč přezkoumal v souladu s §212 písm. a) obč. soudního řádu a důvodně konstatoval, že soud I. stupně z důkazů učiněných v dostatečném rozsahu vyvodil správný i zákonu odpovídající právní závěr. Ve vyčerpávajícím odůvodnění rozsudku vyložil, pro která zjištění nebylo v zájmu nezletilého rozhodnutí navrhované otcem - tj. svěření dítěte do jeho výchovy či určení střídavé výchovy rodičů, jak umožňuje §26 odst. 2 zák. o rodině, jakož i proč provedení důkazu znalcem neshledal potřebným, když bylo spolehlivě prokázáno, že vztah nezletilého k oběma rodičům je dobrý ale jejich vzájemný vztah vylučuje možnost vytvoření přiměřených podmínek pro jejich střídavou péči o syna. Na toto odůvodnění lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. července 2004