ECLI:CZ:US:2004:3.US.444.04
sp. zn. III. ÚS 444/04
Usnesení
III. ÚS 444/04
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 21. září 2004 ve věci navrhovatele M. H. I. M., spol. s r. o. zastoupeného Mgr. M. V. advokátem o ústavní stížnosti na průtahy v postupu Krajského soudu v Plzni ve věci sp. zn. 10 Co 289/2004 a Okresního soudu v Karlových Varech ve věci sp. zn. 13 C 328/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal cestou ústavní stížnosti vydání nálezu, ve kterém by bylo vysloveno, že postupem výše jmenovaných soudů bylo porušeno jeho právo zakotvené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tj. právo na projednání věci soudem bez zbytečných průtahů. Poukázal na průběh řízení po podání žaloby, doručené soudu dne 30. května 1995, ve které uplatnil proti žalovanému nárok na zaplacení částky 2.701.890,- Kč s příslušenstvím, na to, že Okresní soud v Karlových Varech dne 3. listopadu 2000 žalobu zamítl, v odvolacím řízení pak Krajský soud v Plzni rozsudek dne 29. dubna 2004 potvrdil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu dozvěděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým ústavní stížnosti zcela vyhoví nebo ji zcela zamítne, anebo zčásti vyhoví a zčásti ji zamítne, přičemž vyhoví-li ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, tj. vyhoví-li ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci zruší, nebo, jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 5, §82 odst. 1, odst. 3 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích upravuje postup účastníka, má-li za to, že v řízení jsou průtahy, jakož i postup orgánu státní správy soudu při vyřizování stížnosti. Podle §174a odst. 1 a 3 cit. zákona je účastník oprávněn, má-li zato, že stížnost na průtahy v řízení podaná u orgánu státní správy soudů nebyla řádně vyřízena, podat návrh, aby soud určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru k průtahům dochází, soud je povinen o návrhu pak rozhodnout. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zák. o Ústavním soudu). To neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti i když není splněna podmínka podle §75 odst. 1 cit. zákona, jestliže mj. v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma [§75 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
S ohledem na obsah ústavní stížnosti a na výše citovaná ustanovení zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zák. č. 6/2002 Sb. nutno konstatovat, že stěžovatel v průběhu řízení, v němž dle jeho přesvědčení docházelo k průtahům, neuplatňoval svá práva tak, jak mu to zákon umožňoval, v současné době je řízení skončeno a pro rozhodnutí Ústavním soudem nepřichází ani v úvahu postup dle ustanovení §75 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto byla jeho stížnost jako nepřípustná odmítnuta [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. září 2004