ECLI:CZ:US:2004:3.US.497.03
sp. zn. III. ÚS 497/03
Usnesení
III. ÚS 497/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. S., zastoupené JUDr. D. Ž., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2003, čj. 26 Co 328/2002-183, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. 11. 2003, napadla stěžovatelka, jak lze dovozovat z jejího obsahu a příloh, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2003, čj. 26Co 328/2002-183. V tomto svém podání uvádí, že se jedná o nový "opravený" návrh, a žádá o prominutí 60denní lhůty (§72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon") s tím, že pochybení její právní zástupkyně, v důsledku kterého došlo k odmítnutí (předchozí) stížnosti, bylo způsobeno špatným zdravotním stavem právní zástupkyně a jejím pobytem v lázních.
Jak Ústavní soud ze svého spisu sp. zn. II. ÚS 182/03 zjistil, výše uvedené rozhodnutí stěžovatelka již napadla ústavní stížností ze dne 20. 3. 2003 (Ústavnímu soudu doručena dne 27. 3. 2003), ve které tvrdila, že předmětné rozhodnutí obdržela dne 7. 3. 2003, a která byla usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2003 podle §43 odst. 1 písm. e) zákona odmítnuta.
Z těchto skutečností je zřejmé, že stěžovatelka podala nyní posuzovaný návrh po uplynutí zákonné lhůty ve smyslu §72 odst. 2 zákona. Pokud stěžovatelka žádá o prominutí uvedené lhůty, nutno poukázat na konstantní judikaturu Ústavního soudu, dle které citované ustanovení, jakožto ustanovení kogentní, neumožňuje prominutí ani prodloužení šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti (viz např. usnesení ze dne 26. 11. 1996, sp. zn. IV. ÚS 248/96, publ. in: Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 6, usn. č. 31).
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě [§43 odst. 1 písm. b) zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 3. března 2004