ECLI:CZ:US:2004:3.US.547.04
sp. zn. III. ÚS 547/04
Usnesení
III. ÚS 547/04
Ústavní soud rozhodl dne 14. října 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu navrhovatelky I. B. na zrušení nařízení vlády č. 140/2004 Sb., kterým se stanoví zaměstnancům ve veřejných službách a správě výše dalšího platu v prvním pololetí roku 2004, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, označeným jako ústavní stížnost proti rozhodnutí Vlády České republiky o nesplnění veřejného příslibu obsaženého v Programovém prohlášení vlády ČR z roku 2002 část 6.3. Vzdělávání, se navrhovatelka s poukazem na čl. 28 Listiny základních práv a svobod a na §34, §35 odst. 2 a §851 obč. zák. domáhala, aby Ústavní soud přijal nález, jímž zruší nařízení vlády č. 140/2004 Sb.
Podle petitu ústavní stížnosti návrh na zrušení uvedeného nařízení vlády není podán v souvislosti s rozhodnutím ani v souvislosti s jiným zásahem orgánu veřejné moci. Jinými slovy řečeno, navrhovatelka tvrdí, že zásah orgánu veřejné moci spočívá v přijetí předmětného nařízení vlády. Proto bylo nutno navrhovatelčinu "ústavní stížnost" posoudit jako návrh na zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení [čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR].
K podání posléze zmíněného návrhu by však byla navrhovatelka legitimována toliko tehdy, kdyby aplikací inkriminovaného nařízení (jeho části) nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a která by přímo zasáhla do sféry ústavně zaručených práv navrhovatelky ve formě rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci - §72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), a jestliže by takový návrh byl podán spolu s ní (§74 zákona o Ústavním soudu). Uvedený nedostatek nelze zhojit ani postupem podle ust. §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; toto ustanovení totiž dopadá na zcela jiné procesní situace (nevyčerpání opravných prostředků).
Takto stanoveným podmínkám návrh navrhovatelky nevyhovuje a tato sama za vyložených okolností k podání samostatného návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu legitimována není (§74 zákona o Ústavním soudu). Podání navrhovatelky bylo tudíž posouzeno jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu] a jako takový jej proto Ústavní soud odmítl [§43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu], aniž by se jevilo účelné vyzývat navrhovatelku k odstranění vady jejího podání, spočívající v absenci právního zastoupení (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 14. října 2004