ECLI:CZ:US:2004:3.US.552.04
sp. zn. III. ÚS 552/04
Usnesení
III. ÚS 552/04
Ústavní soud rozhodl dne 21. října 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Ing. S. Plichty, zastoupeného JUDr. Z. K. advokátem o návrhu na zrušení nařízení vlády č. 140/2004 Sb., takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu dne 1. září 2004, se navrhovatel domáhal zrušení nařízení vlády č. 140/2004 Sb. s tím, že podle jeho přesvědčení bylo vládou přijato v rozporu s čl. 4 a čl. 28 Listiny základních práv a svobod, když na základě něho došlo k odnětí části platu pedagogickým pracovníkům, a tedy i jemu. Navrhl, aby jeho stížnost Ústavní soud přijal ve smyslu §75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poněvadž ta svým významem nepochybně přesahuje jeho vlastní zájmy.
Návrh na zrušení zákonů a jiných právních předpisů jsou oprávněni podat ti, kdo jsou uvedeni v §64 odst. 1 a 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn mj. podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek obsažených v §74 cit. zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, to však neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna uvedená podmínka, pokud stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je jejím předmětem, došlo [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, §74 a §75 odst. 1, odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu bylo zjištěno, že návrh na zrušení nařízení vlády č. 140/2004 Sb., nebyl podán spolu s ústavní stížností, ve které by navrhovatel brojil proti pravomocnému rozhodnutí, v němž byl označený právní předpis uplatněn (§74 cit. zákona o Ústavním soudu). Použití §75 odst. 2 písm. a) téhož zákona, kterého se navrhovatel dovolává, nepřichází v úvahu, když jde o ustanovení týkající se přijetí ústavní stížnosti, která však navrhovatelem podána nebyla.
Pro výše uvedené nutno konstatovat, že návrh na zrušení právního předpisu - nařízení vlády č. 140/2004 Sb., byl navrhovatelem podán jako osobou neoprávněnou, a proto v souladu s §64 odst. 2 písm. d) a §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s jeho odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně , dne 21. října 2004