ECLI:CZ:US:2004:3.US.560.03
sp. zn. III. ÚS 560/03
Usnesení
III. ÚS 560/03
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 6. dubna 2004 ve věci navrhovatele V. K., zastoupeného Mgr. J. B., advokátkou, o ústavní stížnosti na postup Městského státního zastupitelství v Praze ve věci podaného trestního oznámení, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal rozhodnutí, kterým by bylo zakázáno Městskému státnímu zastupitelství v Praze pokračovat v porušování jeho ústavně zaručeného základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a ústavně zaručeného práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného orgánu, jak je zakotveno v čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a přikázal mu, aby rozhodl o jeho trestním oznámení ze dne 21. prosince 2002, podaném u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 dne 6. prosince 2002. Poukázal na opakovaná trestní oznámení, jež podle jeho přesvědčení nebyla řádně prošetřena, přestože se jednalo o porušování právních předpisů týkajících se používání výbušnin. Proto podal trestní oznámení na státní zástupkyni JUDr. N. B. pro podezření z trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele a z trestného činu nadržování. To však bylo posouzeno jako výkon dohledu nad činností jmenované zástupkyně a předloženo Městskému státnímu zastupitelství v Praze, od kterého dosud neobdržel žádné vyrozumění či rozhodnutí.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li podán někým zjevně neoprávněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu trestního oznámení ze dne 1. prosince 2002, doručeného Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 2, bylo zjištěno, že toto oznámení podal stěžovatel na městskou státní zástupkyni JUDr. N. B. V něm uvedl, že jmenovaná zneužila pravomoc veřejného činitele [§158 odst. 1 písm. c) tr. zákona] a dopustila se trestného činu nadržování (§166 tr. zákona), když ignorovala jeho předcházející trestní oznámení a tato odložila. Vyrozumění o učiněných opatřeních nežádal, z obsahu oznámení nelze ani dovodit, že by byl osobou poškozenou (§158 odst. 2 tr. řádu). Z obsahu stížnosti podané k Vrchnímu státnímu zastupitelstvi v Praze dne 4. dubna 2002 je zřejmé, že směřuje proti JUDr. N. B., městské státní zástupkyni, a je odůvodněna poukazem na rozhodnutí jmenované o předcházejících trestních oznámeních podaných stěžovatelem. Na tuto stížnost Vrchní státní zastupitelství v Praze reagovalo dne 9. dubna 2002, jak vyplývá z kopie jeho dopisu sp. zn. 1 VZn 83/2001, v němž je mj. uvedeno, že podání stěžovatele bylo dle obsahu posouzeno jako podnět k výkonu dohledu nad činností Městského státního zastupitelství v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZn 1762/98.
S ohledem na výše uvedené nutno konstatovat, že k podání stížnosti proti postupu městského státního zastupitelství ve věci jeho trestního oznámení proti státní zástupkyni JUDr. N. B. není stěžovatel osobou oprávněnou - když není osobou, s níž by bylo městské státní zastupitelství po přijetí oznámení stěžovatele povinno jednat a informovat jej o způsobu vyřízení věci (§159a odst. 1 a odst. 5 tr. řádu). Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. dubna 2004