ECLI:CZ:US:2004:3.US.69.04
sp. zn. III. ÚS 69/04
Usnesení
III. ÚS 69/04
Ústavní soud rozhodl dne 27. října 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele J. D., zastoupeného Mgr. R. S., advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. ledna 2003 sp. zn. 5 To 429/2003, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení rozhodnutí soudu II. stupně, který usnesením ze dne 23. ledna 2003 sp. zn. 5 To 429/2002 zamítl jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 16. července 2002 č. j. 3 T 99/2001-456, jímž byl uznán vinným trestným činem podvodu a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků a 6 měsíců s výkonem trestu ve věznici s ostrahou, k peněžitému trestu a trest zákazu činnosti. Uvedl, že v odvolání namítl neúplnost a nedostatečnost skutkových zjištění, nesprávné hodnocení důkazů provedených, jakož i právní vadu ve výroku o náhradě škody, o které bylo pravomocně rozhodnuto již v civilním řízení. Přestože navrhl doplnění důkazů o výslech svědků a znalecký posudek, odvolací soud jeho návrhy neakceptoval, návrhům nevyhověl aniž by vysvětlil, proč je pominul a proč je pokládal za nerozhodné, stejně se pak nevypořádal s jeho námitkou, týkající se výroku o náhradě škody. Proto vyslovil přesvědčení, že Krajský soud v Ostravě stížností napadeným rozhodnutím porušil jeho práva, zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a nedostál svým povinnostem dle čl. 90 Ústavy České republiky. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání a rozhodnutí Nejvyššího soudu o něm obdržel dne 6. ledna 2004.
Předseda Krajského soudu v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 21. dubna 2004 uvedl, že důvody obsažené v ústavní stížnosti nepovažuje za opodstatněné, navrhl její odmítnutí, když poukázal na rozsah provedených důkazů, z nichž soudy mohly spolehlivě rozhodnout o vině i trestu stěžovatele.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinných do 31. března 2004].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 3 T 99/2001, jakož i stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo zjištěno, že odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s §254 odst. 1 tr. řádu a důvodně shledal neopodstatněnost odvolání. V usnesení ze dne 23. ledna 2003 uvedl, proč považuje provedený rozsah dokazování za dostatečný, vyložil jak byly důkazy hodnoceny a jaké závěry, s nimiž se ztotožnil, byly z těchto správně učiněny, když na základě nich soud jednání obžalovaného kvalifikoval jako trestný čin podvodu dle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona a uložil mu trest splňující zákonná hlediska, jakož i povinnost k náhradě škody. Lze dodat, že z obsahu výše označeného spisu nebylo zjištěno, že by stěžovatel předložil v odvolacím řízení důkaz o splnění finančních nároků v rozsudku jmenovaných subjektů, jímž byla v trestním řízení před soudem I. stupně jako poškozeným úhrada přiznána, či pravomocná rozhodnutí, vydaná v občanskoprávním řízení o nárocích jimi uplatněných.
Z výše uvedeného nebylo v postupu soudu shledáno nerespektování zásad, zakotvených v §2 odst. 5 a 6 tr. řádu, a tedy porušení práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává. Proto byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2003 sp. zn. 5 Tdo 910/2003 (založeného na č. l. 552 spisu sp. zn. 3 T 99/2001) bylo konstatováno, že dovolání stěžovatele bylo dle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítnuto, proti tomuto rozhodnutí, doručenému navrhovateli dne 6. ledna 2004, ústavní stížnost podána nebyla.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně , dne 27. října 2004