ECLI:CZ:US:2004:4.US.120.04
sp. zn. IV. ÚS 120/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 14. dubna 2004 ve věci ústavní stížnosti K. Č., právně nezastoupeného, proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Kroměříži, č.j. 2 T 114/99-30 ze dne 27. 8. 1999, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 22.3.2004 a doručenou Ústavnímu soudu dne 23.3.2004, domáhal se (podle obsahu stížnosti) stěžovatel kasace rozhodnutí shora uvedeného. Stěžovatel vyslovil přesvědčení, že jeho odsouzení bylo nepřiměřeně přísné a že se trestné činnosti dopustil v tíživé sociální situaci.
Ústavní soud si vyžádal příslušný spis Okresního soudu v Kroměříži, z něhož ověřil, že trestní příkaz shora uvedený byl stěžovateli doručen do vlastních rukou dne 6.11.1999; odpor proti tomuto příkazu stěžovatelem podán nebyl, ačkoliv o právu odpor podat byl stěžovatel soudem řádně poučen. Ze spisu se dále podává, že stěžovateli byl původně při uznání viny trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zákona uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku při podmíněném odkladu výkonu uloženého trestu na zkušební dobu dvou let; usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. září 2002, čj. 2 T 114/99-79, bylo vysloveno, že se stěžovatel ve zkušební době neosvědčil a že trest bude vykonán při stěžovatelově zařazení do věznice s dozorem. Stížnostní Krajský soud v Brně řádný opravný prostředek stěžovatele podle §148 dost. 1 písm. c) tr. řádu zamítl.
Dříve, než Ústavní soud může přikročit k případnému věcnému přezkumu u něho napadených rozhodnutí soudů obecných, je povinen přezkoumat, zda jsou naplněny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, jež takový věcný přezkum dovolují.
V posuzované věci je nepochybné, že návrh byl jednak podán po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem (§72 odst. 3 cit. zákona) a jednak, že jde o návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyužil těch opravných prostředků, jimiž mohl se v řízení před obecným soudem bránit (§75 odst. 1 cit. zákona).
Nebylo tedy možno rozhodnout jinak, než jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, a to podle §43 odst. 1 písm. b) a e) cit. zákona, a to aniž by bylo nezbytno vyzývat stěžovatele k odstranění formálních vad podaného návrhu, neboť i kdyby tyto vady odstraněny byly, nemohlo by to ničeho změnit na opožděnosti i nepřípustnosti podané ústavní stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. dubna 2004
JUDr. Miloslav Výborný
soudce zpravodaj