ECLI:CZ:US:2004:4.US.388.04
sp. zn. IV. ÚS 388/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 16. listopadu 2004 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph. D. ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky V. P. právně zastoupené JUDr. F. M. advokátem proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 7. 2003 sp. zn. 30 C 180/98, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 10. 11. 2004, se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí a dále toho, aby bylo Okresnímu soudu v Ostravě přikázáno v řízení pokračovat. Žalobou se stěžovatelka domáhala určení platnosti nájemní smlouvy s budoucí koupí a náhrady škody proti Statutárnímu městu Ostrava. Když byla její žaloba zamítnuta, podala stěžovatelka odvolání, které však vzala posléze zpět.
Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon"), a to včetně podmínek ust. §75 odst. 1 zákona, které vyžaduje, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je totiž její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje [srov. též v §75 odst. 2 zákona uvedené výjimky z této zásady].
Ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatelka před jejím podáním nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon poskytuje k ochraně jejího práva.
Ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí nalézacího soudu, odvolání ve věci podané stěžovatelka vzala zpět. Za těchto okolností je třeba konstatovat, že stěžovatelka nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona).
Aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel vzhledem k výše uvedenému předmětný návrh odmítnout, neboť jde o návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2004
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj