ECLI:CZ:US:2005:1.US.184.05
sp. zn. I. ÚS 184/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. H. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 1. 2003, sp. zn. 10 C 159/99, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2003, sp. zn. 11 Co 159/2003, a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1183/2004, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se podáním ze dne 15. 3. 2005, doručeným Ústavnímu soudu dne 31. 3. 2005 prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozsudků a zároveň požádal o ustanovení zástupce.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1183/2004, byl stěžovateli doručen dne 8. 11. 2004. Lhůta k podání ústavní stížnosti začala běžet dnem následujícím po doručení rozsudku stěžovateli. Lhůta v délce 60 dnů pro podání ústavní stížnosti tedy uplynula více než 2 měsíce před tím, než stěžovatel návrh podal.
Protože nebyly splněny formální předpoklady k projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat jejím obsahem. Za této situace by bylo zcela nadbytečné vyzývat stěžovatele k odstranění vad podání a požadovat po něm, aby si pro řízení před Ústavním soudem sám zajistil povinné právní zastoupení, protože Ústavní soud podle své ustálené judikatury právního zástupce neustanovuje. S odkazem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [§43 odst. 1 písm. b) ZÚS].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2005
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu