ECLI:CZ:US:2005:1.US.68.05
sp. zn. I. ÚS 68/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele O. V.,proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 10. 10. 2001, č.j. 3 T 119/2001-106 a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2001, č.j. 9 To 475/2001-119, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi, kterým byl uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1,2 písm. b) trestního zákona. Dále brojí proti usnesení Krajského soudu v Praze, který zamítl jeho odvolání proti citovanému rozsudku soudu prvého stupně. V ústavní stížnosti se stěžovatel dovolává spravedlnosti, protože se domnívá, že obecné soudy porušily jeho lidská práva a svobody. Své odsouzení považuje za nespravedlivé, protože se "svědomí a zákon rozcházejí".
Ještě před tím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho vyplývá, že pouze v případě, když návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, může se jím zabývat také věcně.
Ústavní soud především zkoumal, zda je návrh podaný ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení §72 odst. 3 citovaného zákona, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V době doručení napadeného rozhodnutí krajského soudu platilo, že lhůta 60 dnů počíná dnem, kdy bylo stěžovateli doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti (§72 odst. 2 cit. zákona v tehdejším znění).
Ústavní soud ze zprávy Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 19.4.2005 zjistil, že napadené unesení Krajského soudu v Praze bylo stěžovateli doručeno dne 17. 1. 2002 a jeho obhájkyni JUDr. Záveské dne 15.1.2002. Od uvedeného dne do podání ústavní stížnosti k poštovní přepravě dne 7. 2. 2005, tedy zjevně uplynula delší doba, než kterou zákon připouští (srov. ust. §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. dubna 2005
JUDr. Vojen Güttler v.r.