ECLI:CZ:US:2005:2.US.204.05
sp. zn. II. ÚS 204/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti J. F., advokátem nezastoupeného, směřující usnesení Nejvyššího soudu ČR, č. j. 20 Cdo 203/2004-96, rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 19 Co 378/2001-61, a rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, č. j. 6 C 16/2001-33, a dále proti postupu T. P. v blíže neoznačeném vykonávacím řízení, za účasti Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, Krajského soudu v Hradci Králové a Nejvyššího soudu v Brně, jak účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 6. dubna 2005 obdržel Ústavní soud podání navrhovatele, označené jako "stížnost 1) na usnesení 20 Cdo 203/2004-96 od Nejvyššího soudu České republiky, 2) na rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Orlicí 6 C 16/2001-33, 3) na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové 19 Co 378/2001-61, 4) na exekutora T. P., který porušil zákon a spáchal trestný čin, 5) na nezákonné odebírání částky peněz z výplaty 500,- Kč". Ve svém podání navrhovatel uvedl, že v obci Dlouhá Třebová existuje jakási vyhláška o stočném, na základě které obec po navrhovateli žádá platby za vypouštění odpadních vod do kanalizace. Navrhovatel považuje tuto vyhlášku za nezákonnou a nespravedlivou. Přesto mu snad měla být soudy uložena povinnost stočné obci podle vyhlášky zaplatit a T. P. - zřejmě soudní vykonavatel - měl později činit vůči navrhovateli úkony nuceného výkonu rozhodnutí v rozporu se zákonem.
Text podání navrhovatele není věcný, jasný a pro Ústavní soud srozumitelný. Z hlediska řízení o ústavní stížnosti podání postrádá relevantní skutkovou informaci. Není zcela zřejmé, které věci se stížnost týká, tedy co bylo předmětem soudních řízení, z nichž vzešla naříkaná rozhodnutí, kdo se jich účastnil, s jakým výsledkem skončila, atd. Návrh úplně postrádá sdělení, čeho se vlastně navrhovatel domáhá. V tomto směru navrhovatel pouze uvedl, že "...prosí Ústavní soud o rychlou nápravu a vyřízení celého nezákonného případu...". Rovněž navrhovatel neoznačil ústavně zaručené právo, na němž se cítí být dotčen. Konstatováním, že "...byl porušen mezinárodní dokument o lidských právech, článek 8 a článek 12...", aniž by bylo alespoň uvedeno, o jaký dokument se vlastně jedná, tuto povinnost navrhovatel rozhodně nesplnil.
K podání rovněž nebyla připojena kopie žádného ze shora označených rozhodnutí a navrhovatel se na Ústavní soud neobrátil prostřednictvím advokáta a nedoložil řádné zastoupení pro další řízení.
Ústavní soud proto vyzval navrhovatele dopisem ze dne 14. dubna 2005 k odstranění naznačených formálních vad podání. Spolu s tímto dopisem zaslal též základní informace o řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, včetně toho, jak má taková ústavní stížnost vypadat a jaké formální požadavky na ni klade zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Zejména byl navrhovatel upozorněn na nutnost zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem dle ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, které musí být doloženo řádnou plnou mocí; v této souvislosti navrhovateli soud též poskytl adresu České advokátní komory, kam se může v případě problému s obstaráním zastoupení obrátit.
K odstranění vad byla navrhovateli poskytnuta 30 denní lhůta, jež počala běžet ode dne doručení výše uvedené výzvy. Současně dopis obsahoval poučení, že pokud nebudou v uvedené lhůtě vady podání odstraněny, Ústavní soud návrh odmítne dle ustanovení §43 odst. 1 lit. a) zákona o Ústavním soudu. Výzvu navrhovatel převzal dne 21. 4. 2005, opravit a doplnit podání tak měl možnost nejpozději dne 21. 5. 2005.
Navrhovatel ale na uvedenou výzvu vůbec nereagoval, svou stížnost podle zákona o Ústavním soudu o chybějící náležitosti nedoplnil a poskytnutá soudcovská lhůta mu tak uplynula marně.
Vzhledem ke shora uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než podání navrhovatele odmítnout dle ustanovení §43 odst. 1 lit. a) zákona o Ústavním soudu, neboť vady návrhu nebyly ve lhůtě k tomu určené odstraněny.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 9. června 2005
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj