infUsLengthVec67,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 19.05.2005, sp. zn. II. ÚS 253/04 [ usnesení / LASTOVECKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2005:2.US.253.04

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2005:2.US.253.04
sp. zn. II. ÚS 253/04 Usnesení II.ÚS 253/04 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl o návrhu JUDr. E. T., zastoupené JUDr. M. F., takto: Návrh se odmítá . Odůvodnění: Navrhovatelka v záhlaví svého návrhu uvedla, že podává ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze, sp.zn. 16 Co 66/2001-32. Dále uvedla, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 11. 2000, č.j. 7 C 106/2000-23, byla zavázána k zaplacení předmětné částky a usnesením Městského soudu v Praze, č.j. 16 Co 66/2001-66, bylo její odvolání proti tomuto rozsudku odmítnuto. Navrhovatelka proto podala dovolání a žalobu pro zmatečnost dle §229 odst. 3 o.s.ř. Dovolání bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2001 zamítnuto. Jednání o žalobě pro zmatečnost nebylo dosud nařízeno, dle navrhovatelky v řízení dochází k průtahům a požaduje proto, aby Ústavní soud uložil Městskému soudu v Praze jednat o žalobě pro zmatečnost. V ústavní stížnosti navrhovatelka dále poukazuje na to, že v případě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 11. 2000, č.j. 7 C 106/2000-23, soud rozhodl bez jednání a došlo tak porušení zásad spravedlivého procesu stanovených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Rovněž konstatuje, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2001, čj. 22 Co 437,438/2001-152, bylo odmítnuto odvolání. K ústavní stížnosti přiložila kopii rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, č.j. 7 C 106/2000-23 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2003, č.j. 22 Co 125/2003-275. Vzhledem k tomu, že z návrhu nebylo zřejmé, čeho se navrhovatelka domáhá, tj. proti jakému rozhodnutí či zásahu orgánu veřejné moci ústavní stížnost směřuje (navrhovatelka v návrhu uvádí rozporné údaje, zejména pokud jde o specifikaci rozhodnutí, o kterých se zmiňuje, petit ústavní stížnosti neodpovídá údaji uvedenému v návěstí návrhu, k návrhu bylo přiloženo jiné rozhodnutí Městského soudu v Praze apod.), byla výzvou ve smyslu ustanovení §41 a §43 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), vyzvána k odstranění vad podání, tj. upřesnění, čeho se ústavní stížností domáhá, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Současně byla upozorněna, že pokud tak neučiní, bude její návrh odmítnut. Navrhovatelka, které byla výzva doručena dne 10. 6. 2004, vady návrhu neodstranila, pouze bez dalšího doručila (dne 17.6.2004) Ústavnímu soudu novou plnou moc, ve které je uvedeno, že je udělena k zastupování ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze sp.zn. 16 Co 66/2001-32 a proti zásahu orgánu veřejné moci - průtahům řízení. Dle názoru Ústavního soudu pouhým doručením této plné moci nebyly odstraněny vady návrhu, tak jak bylo požadováno ve výzvě a vzhledem k tomu, že návrh nadále nesplňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem dle §34 a §72 zákona o Ústavním soudu, nezbylo než návrh odmítnout dle ustanovení §43 odst. 1 písm.a) citovaného zákona. Pro úplnost však Ústavní soud dodává, že i pokud by navrhovatelka upřesnila petit návrhu a napadala usnesení (nikoliv rozsudek jak uvádí) Městského soudu v Praze, čj. 16 Co 66/2001-32, jednalo by se v tomto případě o návrh nepřípustný, neboť uvedené rozhodnutí není posledním procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje. Takovým rozhodnutím v dané věci je rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2001 o zamítnutí dovolání, právě které by muselo být ústavní stížností napadeno, neboť z řízení o ústavní stížnosti nemůže být rozhodnutí o posledním procesním prostředku vyloučeno Pokud by ústavní stížnost měla směřovat proti průtahům v řízení o žalobě pro zmatečnost, Ústavní soud zdůrazňuje, že v této části je návrh naprosto nekonkrétní a tedy i nepřezkoumatelný. S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavního soudu nezbylo než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm a) a e) zákona o Ústavním soudu, odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. května 2005 JUDr. Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2005:2.US.253.04
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 253/04
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 19. 5. 2005
Datum vyhlášení  
Datum podání 21. 4. 2004
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Lastovecká Dagmar
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady - §43/1/a)
odmítnuto pro nepřípustnost - §43/1/e)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 38 odst.2
  • 99/1963 Sb., §229 odst.3
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-253-04
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 46907
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-18